Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3580/2016

20 Cdo 3580/2016

U S N E S E N Í

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

M. M.

, pro 186 565 Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 6. října 2015, č. j. -21, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 6. října 2015, č. j. -21, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 3. června 2015, č. j. 103 Ex 15379/14-13, o zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (

§ 42 odst. 4

) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (

§ 237 až 238a

) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel v dovolání ze dne 12. ledna 2016 pouze uvedl, že obecné soudy ani exekutor „neprosazují u ČR, rozhodují o věcech, které jim nepřísluší, nerespektují minimální mzdu,“, když mu exekutor způsobil škodu, která by měla být Nejvyšším soudem nebo jinou institucí napravena.

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu" se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014).

Dovolatel výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání nedostál, neboť dovolatelem odkazovaná judikatura dovolacího soudu nedopadá na posuzovaný případ, protože o návrhu na zastavení exekuce z důvodu promlčení pohledávky již bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Dovolací soud nadto podotýká, že na dovolatelově námitce promlčení pohledávky rozhodnutí odvolacího soudu nestojí.

V dovolacím řízení nelze pro výše uvedené nedostatky pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2016

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. pověřený člen senátu