Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2272/2016

20 Cdo 2272/2016

U S N E S E N Í

VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

V. C.

, pro 142 477 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL. M., Exekutorský úřad Klatovy, pod sp. zn. 120 Ex 8432/10, o dovolání insolvenčního správce dlužníka

Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s.

, se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, identifikační číslo osoby 29414873, zastoupeného JUDr. Petrem Michalem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. března 2014, sp. zn. , takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. března 2014, sp. zn. ,

se zrušuje

a věc

se vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 17. března 2010, č. j. -16, byla proti povinnému na základě vykonatelných platebních výměru nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 142 477 Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL. M., Exekutorský úřad Klatovy (dále jen „soudní exekutor“).

Vyhláškou Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2013, č. j. -2, bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení povinného. Vyhláška byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 28. června 2013 v 10:37 a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Usnesením téhož soudu ze dne 19. července 2013, č. j. –8, –8, byl zjištěn úpadek povinného, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem byla ustanovena Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, identifikační číslo osoby 29414873 (dále jen „insolvenční správce“).

Soudní exekutor usnesením ze dne 6. prosince 2013, č. j. 120 Ex 8432/10-45, rozhodl podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění do 31. prosince 2013 (dále jen „ex. ř.“), že z dosavadního výtěžku exekučního řízení se odečítá částka 3 000 Kč, určená k úhradě nákladů exekuce (výrok I.), a že zbývající částka ve výši 3 900 Kč se vydává insolvenčnímu správci povinného (výrok II.). Částka 3 000 Kč byla vymožena dne 13. června 2013, částka 3 000 Kč dne 12. července 2013 a částka 900 Kč dne 11. října 2013, přičemž tyto částky nebyly ke dni zahájení insolvenčního řízení soudním exekutorem rozděleny.

Krajský soud v Plzni k odvolání insolvenčního správce usnesením ze dne 19. března 2014, sp. zn. , usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil, když se odchýlil od závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. , s odůvodněním, že k vymožení částky 3 000 Kč došlo před zahájením insolvenčního řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl insolvenční správce v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí podle jeho názoru závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se podle jeho názoru odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. . Otázka zní, zda měl soudní exekutor v případě, kdy neprováděl exekuci jinými způsoby než srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů vydat insolvenčnímu správci ve prospěch podstaty povinného celou zabavenou částku (6 900 Kč), nebo pouze 3 900 Kč a zbývající 3 000 Kč odečíst k úhradě nákladů exekuce. Dovolatel je toho názoru, že měla být vydána celá zabavená částka a rozhodnutí odvolacího soudu proto spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z těchto důvodů dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že usnesení soudního exekutora se mění tak, že insolvenčnímu správci se ve prospěch dlužníka vydává exekuční výtěžek ve výši 6 900 Kč, a aby dovolací soud přiznal dovolateli náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení ( a 4 ), ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť v napadeném rozhodnutí se odvolací soud při posouzení aplikace ustanovení ex. ř. odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 32/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. ), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Vztah insolvenčního řízení k exekučnímu řízení je upraven v ustanovení , podle kterého po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již nařízená exekuce tedy po zahájení insolvenčního řízení nemůže být provedena a exekutor je povinen do majetkové podstaty vydat insolvenčnímu správci podle ustanovení téhož zákona

všechny

věci a práva, které doposud zajistil.

Podle ustanovení § 46 odst. 7 ex. ř. je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace dědictví do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty.

V této věci dochází ke konkurenci dvou zákonných ustanovení, a to shora citovaného ustanovení ex. ř. a ustanovení a b) . Jestliže říká, že „věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti“ (zásada poměrného uspokojení věřitelů v rámci insolvenčního řízení), nelze než dovodit, že se toto ustanovení musí vztahovat na všechny věřitele úpadce. Tímto věřitelem je nutně i soudní exekutor, kterému v průběhu exekuce vznikají náklady uvedené v ustanovení ex. ř. V okamžiku, kdy soudní exekutor vymohl při provádění exekuce pohledávku (její část), vzniká mu právo na náhradu nákladů řízení (jako v této věci). Jestliže má z tohoto titulu pohledávku vůči povinnému – úpadci (ať již vymahatelnou podle příkazu k úhradě nákladů exekuce nebo ne), je povinen ji přihlásit v přihlašovací lhůtě do insolvenčního řízení k jejímu uspokojení z majetkové podstaty úpadce v řadě s ostatními věřiteli. V opačném případě (rozhodnutím podle ustanovení ex. ř. a vydáním vymoženého plnění po odečtení nákladů exekuce) by došlo k nepřípustnému zvýhodnění jednoho z věřitelů úpadce. Aplikovat ustanovení věta druhá ex. ř. v jeho doslovném znění proto nelze; jinak řečeno, soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2014, sp. zn. ).

Usnesení odvolacího soudu proto spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní výsledky řízení neumožňují o věci rozhodnout), napadené usnesení bez jednání ( věta první ) zrušil ( ve spojení s ustanovením ) a podle ustanovení věty druhé věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( věta první ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ), případně o nich rozhodne soudní exekutor ve zvláštním režimu ( a násl. ex. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 9. 2016

JUDr. Zbyněk Polednapředseda senátu