Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2913/2016

20 Cdo 2913/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) K. K., T., a b) Z. K., T., obou zastoupených JUDr. Boženou Kopeckou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Bráfova 52, proti povinnému M. K., T., pro výživné, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 9. února 2016, č. j. -367, takto:I. Dovolací řízení se zastavuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání v části, ve které směřovalo proti výrokům I. a V. usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 9. 2015, č. j. -348 (výrok I.), a potvrdil usnesení ve výrocích II., III. a IV. (výrok II.), jimiž okresní soud zastavil řízení o žádostech povinného o osvobození od soudních poplatků ze dne 24. 6. 2013, 30. 1. 2014 a 4. 9. 2014, zastavil řízení o žádostech povinného o ustanovení zástupce pro řízení ze dne 24. 6. 2013 a 30. 1. 2014 a zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 9. 4. 2013, č. j. -223.

Odvolací soud připomněl, že povinný opakovaně žádal o ustanovení zástupce pro řízení a o osvobození od soudních poplatků. Soud již usnesením z 12. 5. 2009, č. j. -96, jeho žádosti vyhověl a ustanovil mu advokáta Mgr. M. Urbáška, jehož však následně zprostil povinnosti usnesením ze dne 10. 2. 2012, č. j. -181, poté, co povinný soudu sdělil, že došlo k narušení důvěry mezi nimi a že ustanovenému advokátovi vypověděl plnou moc. Další žádost povinného soud zamítl (usnesení ze dne 7. 8. 2012, č. j. -192, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 5. 3. 2013, č. j. -216). Odvolací soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , připomněl, že nedojde-li ke změně poměrů po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, soud zastaví řízení o dalším návrhu pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Dle odvolacího soudu je třeba totéž učinit i při rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce. Protože v žádostech povinného je stále opakována stejná argumentace, považoval postup okresního soudu za správný (přičemž Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. , dokonce připustil postup, že o takových žádostech by nebylo vůbec rozhodováno). Odvolací soud měl za správný i výrok o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Uvedl, že zrušovacím usnesením odvolací soud prakticky vyhověl odvolání povinného, kromě toho povinný neuvedl žádné konkrétní důvody svého dovolání, tedy nutno uzavřít, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dodal rovněž, že ze strany povinného se v projednávané věci jedná o zneužívání práva na ustanovení zástupce.

V záhlaví označené usnesení odvolacího soudu ve výroku II. napadl povinný dovoláním a současně požádal o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. a dále část první, čl. II, bod 2. ), dále též jen „ “.

Nejvyšší soud nejprve posoudil, zda jsou u povinného splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a dospěl k závěru, že nikoli, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.

V souladu s podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde např. tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Povinný dovoláním brojí proti rozhodnutí potvrzujícímu výroky soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádostech povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta a rovněž výrok o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta pro dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 4. 2013, č. j. -223.

Výrok o zastavení řízení o žádostech povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta, založený na zjištění, že žadatel v nových žádostech stále opakuje totožnou argumentaci, aniž by došlo ke změně jeho poměrů po pravomocném zamítnutí jeho dřívějšího návrhu, je zcela v souladu s ustálenou judikatorní praxí dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a tedy ani dovolání proti shora uvedeným výrokům nemůže přivodit povinnému příznivé rozhodnutí, tj. dovolatel nemůže být v dovolacím řízení úspěšný. Není proto důvodné, aby byl povinnému pro takové dovolací řízení ustanoven zástupce, neboť by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

Obdobně je tomu u dovolání proti výroku o potvrzení zamítnutí žádosti povinného o ustanovení advokáta pro dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 4. 2013, č. j. -223, neboť povinný k podání takového dovolání není subjektivně oprávněn.

Protože tedy nadále zůstává nesplněna podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení dle (o následcích čehož byl dovolatel řádně poučen usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 28. 7. 2014, č. j. -319, a usnesením ze dne 4. 9. 2015, č. j. -348, přičemž dovolací soud pokládá za nadbytečné, aby žalobce byl opakovaně vyzýván k odstranění nedostatku a poučován o následcích nesplnění takové výzvy i ve vztahu k dalším dvěma v řízení podaným dovoláním – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. , , ) a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle , a zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. srpna 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu