Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3032/2016

20 Cdo 3032/2016

U S N E S E N Í

PhDr. R. P.

JUDr. J. H.

,

pro 73 336,- Kč

s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, pod sp. zn. 091 EX 06217/13, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č. j. -59, o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č. j. -59, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í (stručné dle ) :

Městský soud v Praze potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, ze dne 24. 9. 2015, č. j. 091 EX 06217/13-57, neboť neshledal zřejmou nesprávnost v jejím postupu, pakliže označeným usnesením toliko opravila v exekučním příkazu ze dne 20. 8. 2015, č. j. 091 EX 06217/13-56 obchodní firmu dlužníka povinné proto, že až po vydání exekučního příkazu zjistila, že se dluhující společnost MetLife pojišťovna a.s. dříve přeshraniční fúzí sloučila s nástupnickou společností MetLife Europe Limited.

V dovolání ze dne 16. 5. 2016, jež ještě následně doplnila dne 12. 6. 2016, povinná namítá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil rozhodnutí soudní exekutorky, neboť nejde o takové opravné usnesení, jímž se opravují „chyby v psaní a počtech“, nýbrž o rozhodnutí o „existenci či neexistenci právního nástupnictví“ ohledně osoby poddlužníka; pohledávka, kterou disponovala za společností MetLife pojišťovna, a. s., na právního nástupce fúzí nepřešla, protože nepředstavovala „jmění, které by bylo předmětem přechodu“. Uvádí též, že soudní exekutorka nesprávně doručovala písemnosti do datové schránky jí provozované advokátní kanceláře, a nikoliv na adresu jejího bydliště. Navrhla, aby napadené rozhodnutí dovolací soud zrušil a současně navrhla odložení jeho vykonatelnosti.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění , dále jen „ “ (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 ), jestliže směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému dne 25. 1. 2016 (exekuční řízení bylo zahájeno 7. 11. 2013), a odmítl je podle ustanovení , neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení , jestliže – mimo jiné, zde však

zvláště

– neobsahuje údaj o tom,

v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle ustanovení

Což se zjevuje v tom (a je tím podtrženo), že dovolatelka co do přípustnosti dovolání odkazuje na ustanovení s výslovným a jemu odpovídajícím odůvodněním, že „rozhodnutí ve věci samé má ... zásadní právní význam“, jež však bylo součástí , ve znění pozdějších předpisů, jen do 31. 12. 2012, do účinnosti v dané věci rozhodné novely tohoto předpisu, provedené

V dané věci rozhodné (viz shora) znění ustanovení stanoví podmínky přípustnosti jinak: jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Je evidentní, že dovolatelka nic z toho v dovolání neuvedla, resp. důvod přípustnosti dovolání ukotvila zcela mimo tento zákonem stanovený rámec.

Tato okolnost je významná proto, že podle ustanovení je vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( a ), náležitostí formálně bezvadného dovolání, a jeho nedostatek, není-li v průběhu dovolací lhůty odstraněn, představuje vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Důsledkem toho je – ve smyslu citovaného ustanovení – že dovolací soud takové dovolání odmítne.

V doplnění dovolání si zřejmě dovolatelka uvedený formální nedostatek jejího dovolání uvědomila, jestliže již tvrdí, že „otázka právního nástupnictví je v rozhodovací dovolacího soudu rozhodována jinak“. K tomuto doplnění však přihlédnout nelze, neboť – jak bylo řečeno výše – podle ustanovení lze dovozenou vadu dovolání odstranit jen po dobu trvání dovolací lhůty, jež v daném případě započala (dle údaje samotné dovolatelky dne 15. 3. 2016), zatímco doplnění dovolání je datováno dnem 12. 6. 2016.

I kdyby tomu mohlo být jinak, ustálenou soudní praxí bylo již napevno stanoveno, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího, pak z dovolání musí být nejen zjevné, při řešení kterých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud měl od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu odchýlit, nýbrž musí být rovněž identifikováno, od

které

ustálené rozhodovací praxe se tak mělo stát, což v doplnění dovolání dovolatelka ani nenaznačila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle ustanovení odmítl rozhodnutím předsedy senátu, a jen se stručným odůvodněním podle ustanovení , 3

Jen závěr opačný by dovolacímu soudu umožnil přezkoumat i jiné dovolatelkou namítané vady řízení (ustanovení věta druhá ), avšak ten k dispozici není.

Se zřetelem k tomuto výsledku dovolacího řízení nelze vyhovět ani návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu (ustanovení ), a zvláštního rozhodnutí zde ani netřeba (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu § 87 a násl. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2016

JUDr. Vladimír K ů r k a

předseda senátu