Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3564/2015

22 Cdo 3564/2015

U S N E S E N Í

a) J. Z.,

a

b) A. Z.

, zastoupených JUDr. Jiřím Drápalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, proti žalovanému

R. P.,

zastoupenému Mgr. Petrem Kociánem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Revoluční 1047/14, o omezení práv vlastníka, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2015, č. j. -277, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 6. 3. 2015, č. j. -287, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit žalovanému společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč, k rukám zástupce žalovaného Mgr. Petra Kociána.

Stručné odůvodnění ( )

Okresní soud ve Vsetíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. 7. 2014, č. j. -232, uložil žalovanému povinnost zdržet se „nad míru přiměřenou poměrům stínění rodinného domku žalobců č. p. (správně má být uvedeno č. p.) v obci J., okr. V., na parcele p. č. 510 a dále stínění nad míru přiměřenou poměrům pozemku p. č. 510 v obci a k. ú. J.“ (výrok I.), zamítl žalobu „aby se žalovaný zdržel nad míru přiměřenou poměrům znečišťování pozemku p. č. 510 v obci a k. ú. J.“ (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.).

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 3. 2015, č. j. -277,

ve spojení s usnesením ze dne 6. 3. 2015, č. j. -287, změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.) a usnesením ze dne 6. 3. 2015, č. j. -287 doplnil výrok IV., jímž rozhodl o náhradě nákladů řízení státu.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o ust. (dále jen „ “) a jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci ve smyslu ust. Navrhují, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaný se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu a navrhuje dovolání žalobců odmítnout.

Obsah rozhodnutí soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatelé v dovolání uvedli, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), jsou dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. (toto a dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná na webových stránkách – www.nsoud.cz)].

Dovolatelé nevymezili, v čem spatřují přípustnost dovolání, nýbrž pouze odkázali na ustanovení Takový postup je však v rozporu s , a dovolání je již proto nepřípustné.Předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení nejsou splněny ani ohledně otázky procesního práva, že odvolací soud nepostupoval v řízení v souladu se zásadou přímosti, vyjádřenou v ustanovení Jde o námitku vady řízení, které se měl odvolací soud dopustit tím, že nevyslechl starostu obce J., přitom o jeho výpověď učiněnou před soudem prvního stupně opřel svůj závěr o tom, že stínění nepřesahuje míru přiměřenou poměrům. Z důvodu, že odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolání podat nelze. Pro úplnost lze dodat, že odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, „že dům žalobců je zastíněn, nikoliv však nad míru přiměřenou poměrům, přitom dřeviny žalovaného nejsou jediným a převažujícím faktorem zastínění“. Ústavní soud ve svém rozhodnutíze dne 12. 10. 2004, sp. zn. , uvedl, že„skutková zjištění (zjištění skutkového stavu) jsou v občanském soudním řízení výsledkem provedení důkazů ( ) a jejich hodnocení ( ). Z uvedeného plyne a contrario závěr, že skutková zjištění může činit toliko ten soud, který důkaz provedl (s výjimkou podle ). Dodržení zásady přímosti je tudíž jedním z pojmových znaků důkazního řízení. Jak ustálená judikatura (viz zejména Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 64/66, R 92/68, Soudní judikatura 11/2001), tak i odborná literatura (viz kupř. J. Bureš, L. Drápal, Z. Krčmář, M. Mazanec, . Komentář. II. díl, 6. vydání, Praha 2003, s. 967) pak z uvedených ustanovení ve spojení s důsledky plynoucími ze zásady ústnosti ( , ) a přímosti ( , , ) v občanském soudním řízení interpretují ustanovení v tom smyslu, že je zásadně nepřípustné, aby odvolací soud, jestliže se chce odchýlit od hodnocení důkazů soudem prvního stupně, tyto důkazy hodnotil jinak, aniž by je sám opakoval.“V dané věci neměl odvolací soud pochybnosti o správnosti skutkového závěru soudu prvního stupně, ke kterému tento soud dospěl hodnocením provedeného důkazu, jímž byla výpověď starosty obce J., podle něhož stav zeleně v obci předpokládá určitou míru zastínění, a nikdo kromě žalobců si dosud na zastínění nestěžoval. Odvolací soud se tedy od skutkového zjištění soudu prvního stupně neodchýlil, a proto nebylo nutné provést výslech svědka znovu. V podstatných částech dovolání tak žalobci podrobují kritice hodnocení důkazů a skutková zjištění, z nichž nalézací soudy při svém rozhodování vycházely. K tomu dovolací soud poznamenává, že od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. míry zastínění pozemků vyšel odvolací soud ze skutkového zjištění, kterým je dovolací soud vázán, tedy že pozemek a dům žalobců není zastíněn dřevinami žalovaného tak, aby to znamenalo nesplnění požadavků na proslunění, kladený ČSN. Za této situace není úvaha o tom, že nejde o zastínění nepřiměřené místním poměrům a neomezuje podstatně žalobce v obvyklém užívání domu a pozemku, zjevně nepřiměřená.Dovolatelé se domáhají aplikace o. z.; toto ustanovení však nebylo možno aplikovat proto, že předmět řízení, vymezený žalobci, spadá pod o. z. Podle o. z. platí: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“. Již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. , bylo řečeno, že: „Nárok upravený v tomto ustanovení lze uplatnit žalobou na zdržení se sázení stromů nebo na jejich odstranění.“ Taková žaloba však nebyla podána, proto aplikace o. z. nepřipadá v úvahu. Dovolání míří v podstatě ke zpochybnění provedených důkazů a závěrů o skutkovém stavu, které z provedených důkazů podle odvolacího soudu vyplývají. Ustanovení nicméně připouští jako jediný dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci. Stejně tak nejsou v projednávané věci relevantní námitky týkající se vady řízení, neboť dovolací soud se takovými námitkami smí zabývat jen v případě, že je dovolání přípustné ( ).Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, dovolací soud je podle ustanovení odmítl.V souladu s ustanovením větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalobci povinnost jim uloženou tímto rozhodnutím dobrovolně, může se žalovaný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. srpna 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu