Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tz 54/2016

11 Tz 54/2016-13

U S N E S E N Í

T. V. ,

Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se odkládá výkon pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. .

Odůvodnění:

Dne 25. 8. 2016 obdržel Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. V. proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. . V rámci tohoto podání ministr spravedlnosti současně podle § 266 odst. 7 tr. ř. navrhl, aby Nejvyšší soud odložil výkon rozhodnutí, proti němuž je podána uvedená stížnost.

Podle § 266 odst. 7 tr. ř. dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, navrhne Nevyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Nejvyšší soud pak před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, přičemž navrhne-li takový postup ministr spravedlnosti, je povinen rozhodnout o takovém návrhu usnesením nejpozději do 14 dnů po obdržení spisu (§ 275 odst. 4 tr. ř.)

Nejvyšší soud posoudil návrh ministra spravedlnosti ve světle podané stížnosti pro porušení zákona, její důvodnosti a se zřetelem na předpokládaný výsledek řízení o takové stížnosti a dospěl k závěru, že je namístě vyhovět již ve stávající fázi řízení návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. , který nabyl právní moci téhož dne, rozhodl podle , odst. 2, odst. 4 , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMJS) o uznání cizozemského rozsudku na území ČR, a to konkrétně rozhodnutí Obvodního soudu Mnichov ze dne 3. 8. 2012, sp. zn. 811 Cs 266 Js 167197/12, které nabylo právní moci dne 12. 9. 2012, a jímž byl T. V. uznán vinným trestným činem krádeže a byl mu uložen peněžitý trest ve výši 600 EUR a povinnost nahradit náklady trestního řízení ve výši 60 EUR. Dne 19. 6. 2014 byla obviněnému Okresním soudem Třebíči adresována platební výzva k zaplacení částky 16 685 Kč.

Proti shora uvedenému rozsudku, který vzhledem k tomu, že se obviněný, jakož i státní zástupce vzdali ihned po jeho vyhlášení práva na opravný prostředek, neobsahuje odůvodnění, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, v níž poukazuje na řadu pochybení, kterých se Okresní soud v Třebíči měl dle jeho názoru dopustit. Ve stručnosti, když podrobněji se danými námitkami bude Nejvyšší soud zaobírat v následném rozhodnutí o stížnosti samotné, stěžovatel brojí proti předčasnosti rozhodnutí okresního soudu, který se důsledně nezabýval problematikou řádného poučení obviněného o právu na podání opravného prostředku proti uznanému rozhodnutí německého soudu. Dále namítl absenci výroku o výkonu peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění v rozsudku okresního soudu, polemizuje též s otázkou absence určitého výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení v uznaném, tj. německém rozhodnutí, jakož i nesplněním zákonných náležitostí uvedených v § 267 odst. 1 písm. f) ZMJS, když částka nákladů trestního řízení nedosahuje hranice 70 EUR. Nad rámec těchto čtyř základních výtek pak ministr spravedlnosti vytýká napadenému rozhodnutí soudu některé formální vady (formu rozhodnutí, absenci ustanovení, o které se opírá přepočet peněžité sankce a nadbytečnost použitého odkazu na ustanovení § 268 odst. 2 ZMJS, nebylo-li rozhodováno o přeměně peněžitého trestu na pokutu).

Takto prezentované námitky soud předběžně vyhodnotil jako důvodné, a – byť bez současného předjímání rozhodnutí ve věci samé, když jejich podrobné posouzení bude provedeno v rámci rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona – vyhověl již v této fázi návrhu ministra spravedlnosti a odložil podle § 275 odst. 4 tr. ř. výkon pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. , do doby rozhodnutí o podané stížnosti, neboť případný výkon peněžitého trestu, který byl uznán na území ČR by za současné situace mohl být v rozporu se stávající zákonnou úpravou, na níž je založen.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 7. 9. 2016

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vyhotovil:

JUDr. Michael Vrtek, Ph. D.