Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1105/2016

U S N E S E N Í

a)

M. R.,

zastoupeného JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Zderaze 1275/15, a

b) JUDr. D. M.,

advokáta se sídlem v Praze 2, Na Zderaze 1275/15, proti žalované

České republice – Ministerstvu financí

, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. -21, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se na žalované domáhali zaplacení celkem 200 000 Kč rovným dílem jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout blíže nespecifikovaným rozhodnutím Ústavního soudu vydaným v řízení vedeném před Ústavním soudem pod sp. zn. .

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. 7. 2015, č. j. -15, žalobu odmítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalobců Městský soud v Praze jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Usnesení odvolacího soudu napadli žalobci v celém rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII ), dále jen „“, odmítl.

Otázka, zda žalobci v žalobě dostatečně určitě vylíčili rozhodující skutečnosti odůvodňující jimi uplatněný nárok, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že skutečnosti uvedené v žalobě neumožňují jednoznačnou individualizaci uplatněného nároku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. ). Odvolací soud v tomto směru správně poukázal na skutečnost, že žalobci (přes výzvu učiněnou soudem prvního stupně) neoznačili ani nezákonné rozhodnutí Ústavního soudu, v jehož důsledku jim měla vzniknout újma, ani neuvedli, v čem konkrétně měla nezákonnost tohoto rozhodnutí spočívat. V projednávané věci tak nebylo možno na základě tvrzení žalobců identifikovat ani jeden ze základních předpokladů důvodnosti vzneseného nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterým je existence nezákonného rozhodnutí.

Na dalších dovolateli vymezených otázkách (otázka „co vše se posuzuje jako žaloba“ a otázka identifikace účastníků řízení) rozhodnutí odvolacího soudu (výlučně) nestojí. Jestliže obstál prvý důvod, pro nějž odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil, nemůže žádný další dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle , neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobců nijak projevit, což činí jejich dovolání i ve zbylém rozsahu nepřípustným (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 24. srpna 2016

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu