Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3136/2016

U S N E S E N Í

K. M.

I. B.

, zastoupené Mgr. Liborem Buchtou, advokátem se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Dukelských hrdinů 406/23, o nahrazení projevu vůle spoluvlastníka k uzavření smluv o dílo, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2015, č. j. -57, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 – dále jen „“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. 6. 2015, č. j. -41, řízení zastavil (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude žalobci vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 10 527 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení (výrok III.).

K odvolání žalobce i žalované Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 8. 2015, č. j. -57, usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že žalované přiznaná částka náhrady nákladů řízení činí 61 318,50 Kč, jinak usnesení soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž popsal důvody, pro které podal žalobu, zdůraznil zejména, že došlo k havarijnímu stavu na společné věci a podání žaloby bylo úkonem krajní nouze. Rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení vytýká, že pokud by byla žaloba úspěšná, pak by byla žalovaná povinna k plnění podle těchto smluv toliko z jedné poloviny, a proto tarifní hodnota činila v dané věci 5 238 990 Kč a nikoliv 10 477 980 Kč. Náklady řízení by pak činily 30 610 Kč „bez daně z přidané hodnoty“. S ohledem na skutkové okolnosti případu jsou podle žalobce dány i důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nemusí soud náhradu nákladů řízení přiznat. Navrhuje tak, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se žalované náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.

Žalovaná se k dovolání žalobce nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz

)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

)].

V posuzovaném případě není dovolání přípustné z toho důvodu, že dovolatel v dovolání vůbec nevymezil naplnění přípustnosti dovolání, to se nepodává ani z jeho obsahu. Obsahem dovolání je nepříliš zdařilá polemika dovolatele se závěrem, že žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení, když se domnívá, že by žalované nemělo být přiznáno ničeho či by náhrada měla být nižší. Dovolatel svou polemikou ovšem není schopen nijak zpochybnit argumenty, na nichž stojí rozhodnutí odvolacího soudu.

K tomu dovolací soud dodává, že závěry o neexistenci důvodů hodných zvláštního zřetele jsou zcela přiměřenými. To platí obzvláště za situace, kdy bylo řízení zastaveno pro překážku litispendence, kdy žalobce podal dvě zcela totožné žaloby k odlišným soudům. Při stanovení tarifní hodnoty pak odvolací soud přiléhavě vyšel z rozsudku dovolacího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. (uveřejněného pod č. C 4 188 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck), pročež odvolacímu soudu není ani v tomto ohledu čeho vytknout.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce přípustným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. srpna 2016

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu