Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1854/2016

23 Cdo 1854/2016

U S N E S E N Í

D. H.,

V. J.,

se

sídlem ve Vřesině, Nová 257/11, PSČ 747 20, IČO 48833941, zastoupenému Mgr. Ladislavem Myšákem, advokátem, se sídlem v Bílovci, Ostravská 314, PSČ 743 01, o zaplacení částky 262 971,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. října 2015, č. j. -181, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 11 713 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ladislava Myšáka, advokáta, se sídlem v Bílovci, Ostravská 314, PSČ 743 01.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě v pořadí druhým rozsudkem ze dne 30. ledna 2014, č. j. -130, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 262 971,20 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši vymezené ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se žalobce jako zhotovitel zavázal provést pro žalovaného jako objednatele dílo spočívající v montáži na střešním plášti na zakázce obytný a smíšený soubor Sluneční vršek – III. etapa, jednalo se o hydroizolaci, tepelné izolace, parozábranu, klempířské prvky. Soud prvního stupně dále zjistil, že dílo bylo žalobcem provedeno, žalovanému předáno a částečně zaplaceno, mimo žalované částky. Na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb ze dne 23. února 2009 se původně pozastavená částka podle přílohy č. 2 ke smlouvě o dílo (všeobecné obchodní podmínky) stala splatnou odevzdáním a převzetím stavby. Žalovaný je proto povinen doplatit zbylou část ceny díla včetně úroků z prodlení.

Soud prvního stupně akceptoval závazný právní názor Vrchního soudu v Olomouci vyslovený v jeho zrušovacím usnesení ze dne 4. června 2013, č. j. -90, že mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o dílo, neboť akceptovaná objednávka žalovaného označená jako SUB 0703A2008 ze dne 7. března 2008 obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo požadované v ustanovení § 536 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), včetně dohody o ceně sjednané v příloze číslo 1.

Odvolací soud ve zmíněném zrušovacím usnesení dále zavázal soud prvního stupně vyřešením otázky, zda mezi smluvními stranami byla platně sjednána rozhodčí doložka podle o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění (dále jen „ “), a zda je tedy dána pravomoc soudu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně sjednána rozhodčí doložka, neboť objednávka byla druhou stranou přijata pouze podpisem zplnomocněného zástupce žalobce, z čehož její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy, která v objednávce není konkrétně citovaná, neboť je obsažena pouze v příloze č. 2 – Všeobecných obchodních podmínkách, není patrný. Příloha č. 2 pak smluvními stranami podepsána nebyla. Soud prvního stupně proto uzavřel, že ve sporu je dána pravomoc soudu.

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. října 2015, č. j. -181, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

Odvolací soud zopakoval své právní závěry ze svého zrušovacího usnesení o platném uzavření smlouvy o dílo, jejíž část byla určena odkazem na obchodní podmínky; jejich součástí byla i rozhodčí doložka, podle níž soudem příslušným pro konečné řešení sporů z této smlouvy vniklých je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze.

Obchodní podmínky, na které ve smyslu § 273 odst. 1 obch. zák. smlouva účastníků odkazuje a jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu. V pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává, prokázat, že byly ke smlouvě připojeny, anebo že byly druhé straně známy.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami byla platně sjednána rozhodčí smlouva. Dále postupoval podle (dále jen „ “), podle něhož jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě vůbec neexistuje, nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že se rozhodčí soud odmítl věcí zabývat.

V dané věci žalovaný již v odporu proti platebnímu rozkazu namítal, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci. Při platně sjednané rozhodčí smlouvě, v níž se účastníci dohodli na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a v průběhu řízení neprohlásili, že na smlouvě netrvají, nemůže soud věc dále projednávat. Odvolací soud proto řízení pro nedostatek podmínek řízení zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Jedná se o otázku, jaké podmínky musí být splněny v případě uzavírání rozhodčích smluv/doložek zmocněncem jedné ze smluvních stran, tj. především, zda je třeba speciální plná moc k zastupování, či je dostatečná běžná plná moc.

Žalobce poukázal na obsah plné moci zmocněnce žalobce, která ho opravňovala pouze k uzavírání obchodních smluv v neomezeném rozsahu, k převzetí úhrady a k vyřizování administrativních záležitostí. Speciální zmocnění k uzavírání rozhodčích smluv nebylo nikdy žalobcem zmocněnci uděleno. Obligatorní písemnou formu zmocnění k uzavření rozhodčí smlouvy nelze nahradit tvrzením svědka, že žalobce byl srozuměn se zněním všeobecných obchodních podmínek a s existencí rozhodčí doložky v nich.

Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání zaujal stanovisko, že dovolání není přípustné a je navíc zcela zjevně bezdůvodné. Poukázal na to, že v mezidobí o předmětné věci jednal a rozhodl také Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, v němž žalobce zcela akceptoval kompetence rozhodčího soudu, a na dotaz předsedy rozhodčího soudu námitku pravomoci jednat ve věci samé nevznesl. Tak akceptoval i rozhodčí doložku samotnou. Žalovaný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „ “).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou oprávněnou zastoupenou advokátem ( a ), posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání je dovozována z ustanovení , když dovolatel má za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího sodu nebyla dosud vyřešena. Jedná se o otázku, jaké podmínky musí být splněny v případě uzavírání rozhodčích smluv zmocněncem jedné ze smluvních stran, tj. především, zda je třeba speciální plná moc k zastupování či je dostatečná běžná plná moc.

Na uvedené otázce však napadené rozhodnutí odvolacího soudu není postaveno. V rámci zkoumání platnosti rozhodčí doložky se otázkou náležitostí plné moci k uzavření rozhodčí smlouvy odvolací soud nezabýval. Odvolací soud zkoumal platnost smlouvy o dílo a v návaznosti na to platnost rozhodčí doložky obsažené v obchodních podmínkách.

Pokud žalobce v dovolání poukazoval na obsah plné moci zmocněnce žalobce, která mu byla udělena dne 1. ledna 2008, a opravňovala ho pouze k uzavírání obchodních smluv v neomezeném rozsahu, k převzetí úhrady a k vyřizování administrativních záležitostí, pak se jedná o tvrzení dovolatele, jemuž neodpovídají skutková zjištění odvolacího soudu. Dovolatel tak vytváří vlastní skutková zjištění, která odvolací soud neučinil.

Nejvyšší soud v této souvislosti poznamenává, že již ve svém rozhodnutí ze dne 25. října 2013, sp. zn. , přijal závěr, podle něhož uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s větou druhou neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. srpna 2016

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu