Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2790/2016

22 Cdo 2790/2016

U S N E S E N Í

P. M.

A. B.

, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2015, č. j. -841, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 2 – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. 4. 2014, č. j. -786, z věcí patřících do zaniklého společného jmění manželů (dále též „SJM“) účastníků přikázal do výlučného vlastnictví žalované bytovou jednotku ul. H., F. M., na pozemku parc. č. 728/15, včetně podílů na společných částech domu a pozemku ve výši 103/1787 (dále jen „předmětné nemovitosti“), k. ú. F., obec F.-M., zapsáno na LV č. 2728 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. až IV.).

K odvolání žalobce Krajský soud Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. 2. 2015, č. j. -841, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované přikázal předmětné nemovitosti a uložil jí povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílů částku 200 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované 71 291 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II., IV. až VI.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Soudy obou stupňů vycházely z pouhých tvrzení žalované, že uhradila pasiva ve výši 1 088 241 Kč, ačkoliv tyto skutečnosti nijak neprokázala. Dále závazek vůči finančnímu úřadu z nezaplacené daně z převodu nemovitosti byl nižší, když jeho výše ke dni zániku manželství činila 390 000 Kč. Soudy obou stupňů vycházely toliko ze svědků označených žalovanou, měly se však zabývat všemi provedenými důkazy. Poukazuje také na výpovědi dcer žalované, z nichž vyplývá, že žalobce v obchodě pracoval. Soudy při dokazování nerespektovaly základní zásady ovládající civilní řízení, neprávem ponížily žalobcův vypořádací podíl a nesprávně hodnotily, kdy došlo k úhradě závazků, čímž žalobce poškodily. S ohledem na uvedené žádá, aby dovolací soud zrušil výrok I. rozsudku odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. Má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z dovolání patrno, kterou otázku hmotného či procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, resp. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].

K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

V posuzovaném případě není dovolání přípustné z toho důvodu, že dovolatel nevymezil žádnou otázku přípustnosti dovolání, kterou by se měl dovolací soud zabývat, přičemž žádná právní otázka se nepodává ani z obsahu dovolání. Obsahem dovolání je rozsáhlá polemika se zjištěným skutkovým stavem, případně s postupem obecných soudů v rámci dokazování, zejména v rámci hodnocení důkazů. Dovolatel však pomíjí, že podle je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci, a proto v dovolacím řízení zjištěný skutkový stav s úspěchem rozporovat nelze. Přípustnost dovolání nemohou samy o sobě založit ani tvrzené vady řízení, k nim může dovolací soud přihlédnout až za situace, že shledá z jiného důvodu dovolání přípustným [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)].

Jelikož dovolatel nevymezil otázku přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

V souladu s větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. srpna 2016

Mgr. Michal Králík, Ph.D.předseda senátu