Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1931/2016

29 Cdo 1931/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatelů a) Ing. J. K., a b) M. K., za účasti Okresního stavebního bytového družstva Česká Lípa, se sídlem v České Lípě, Barvířská 738, PSČ 470 01, identifikační číslo osoby 00005622, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013, č. j. -179, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 19. února 2013, č. j. -163, zamítl žádost navrhovatelky b) o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 21. listopadu 2012.

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky b) potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podali oba navrhovatelé 24. června 2013 blanketní dovolání, aniž byli zastoupeni advokátem nebo notářem v souladu s požadavkem , (dále jen „ “).

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 27. června 2013, č. j. -197, vyzval dovolatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doložila soudu plnou moc udělenou advokátu či notáři pro zastupování v dovolacím řízení, nebo aby doložila, že má právnické vzdělání ona sama nebo její zástupce navrhovatel a). Uvedené rozhodnutí bylo navrhovatelce b) doručeno 2. července 2013.

Dovolatelka v reakci na výzvu soudu prvního stupně požádala přípisy z 11. července 2013 a (zřejmě i) z 12. července 2015 o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. září 2015, č. j. -275, řízení o žádostech dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení ze dne 11. července 2013 a ze dne 12. července 2015 zastavil s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), neboť o předchozích žádostech dovolatelky o ustanovení zástupce bylo již pravomocně rozhodnuto a dovolatelka neprokázala změnu svých poměrů. Uvedené rozhodnutí napadli oba navrhovatelé odvoláním, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. března 2016, č. j. -294, jež nabylo právní moci 11. dubna 2016, odmítl pro vady, resp. ve vztahu k navrhovateli a) pro subjektivní nepřípustnost.

Poté byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

V usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení ( , a ).

Uvedený závěr, přijatý v poměrech rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve věci samé, se plně prosadí i v případě rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce pro dovolání proti rozhodnutí o neustanovení zástupce.

Z R 99/2013 se pak podává závěr, podle něhož v případě, že po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté ( a ). Uvedený závěr platí obdobně i pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jelikož soud může zástupce ustanovit jen tomu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ).

Jelikož dovolatelé nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení ani k výzvě soudu prvního stupně, ani později neodstranili, přičemž předchozí žádost dovolatelky o ustanovení zástupce ze dne 21. prosince 2010 byla již dříve pravomocně zamítnuta (usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. ledna 2011, č. j. -118, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, č. j. -127, jež nabyla právní moci 26. dubna 2011), a dovolatelé soudu nikdy nedoložili žádné nové skutečnosti svědčící o změně jejich osobních a majetkových poměrů (v podrobnostech viz R 99/2013), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o dovolání podle , , a zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. července 2016

JUDr. Filip Cileček předseda senátu