Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
2BAD6A0E6225E340C125804A0025EF2C.html
HTML · 11.53 KB
No categories available
26 Cdo 3143/2016
26 Cdo 3143/2016
U S N E S E N Í
Mgr.
J. H.
, proti žalovaným
1. Ing. J. B.
,
2. Ing. F. B.
,
3. B. T.
, všem zastoupeným JUDr. Janem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 154/2015 , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2016, č. j. 58 Co 67/2016 -96, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 1. 2016, č. j. 6 C 154/2015 -83, kterým zastavil řízení o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu tam specifikovaného bytu (pro nezaplacení soudního poplatku) a řízení o žádosti žalobce ze dne 19. 12. 2015 o úplné osvobození od soudních poplatků (pro překážku věci pravomocně rozhodnuté).
Dovolání Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3 ) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř. “, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 -238a o. s. ř. o. s. ř. ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatel ani nevymezuje žádnou právní otázku, kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat, pouze rekapituluje své majetkové poměry a polemizuje s důvody nepřiznání úplného osvobození od soudních poplatků soudy 1. a 2. stupně.
Námitkami, jimiž dovolatel zpochybnil správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. srpna 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu