Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 328/2016

26 Cdo 328/2016

U S N E S E N Í

statutárního města Hradec Králové

Lesy České republiky, s.p.

, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, IČO 42196451, zastoupenému JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, o určení vlastnictví pozemků, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2015, č. j. -278, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč k rukám JUDr. Jiřího Hartmanna, advokáta se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2014, č. j. – 242, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem pozemků p. č. st. 1015, p. č. 131/1, p. č. 131/15 a p. č. 131/17, vše v katastrálním území N. H. K., zapsaných na listu vlastnictví č. 6 pro obec a okres H. K., katastrální území N. H. K. u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové (výrok I.), změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) dovodil, že předmětné pozemky tvoří jeden funkční celek s přilehlými bytovými domy ve smyslu , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a proto do vlastnictví žalobce nepřešly.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II, bod 2. ), dále jen „ “, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je jak v závěru, že předmětné pozemky tvoří s přilehlými stavbami (bytovými domy) jeden funkční celek, tak v otázce posouzení účelnosti žalovaným vynaložených nákladů v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a Nejvyšší soud neshledal důvody, pro které by tyto právní otázky, v jeho rozhodovací praxi již dříve vyřešené, měly být posouzeny jinak.

Již v rozsudku ze dne 19. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněném pod č. 16/99 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož pod pozemky tvořící s objekty komplexní bytové výstavby rozestavěnými k 31. 12. 1992 jeden funkční celek ve smyslu je třeba rozumět nejen stavební pozemek a pozemek zastavěný stavbou, nýbrž také přilehlé pozemky, jež tvoří s tímto pozemkem souvislý celek bez přerušení (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2003, sp. zn. ).

Shora citovaný závěr, jenž byl dosažen při výkladu a aplikaci ustanovení , dovolací soud následně vztáhl i na interpretaci obsahově obdobného ustanovení téhož zákona (jež stanoví, že se pro účely tohoto zákona za zastavěné pozemky považují též pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek); srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , v němž dovolací soud vyslovil, že funkčním celkem je třeba rozumět stavební pozemek, popř. pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří s tímto pozemkem souvislý celek bez přerušení; přitom také konstatoval, že zastavěným pozemkem je třeba rozumět rovněž pozemek, na němž se nachází drobná stavba, kterou může být i oplocení pozemku. K citovanému závěru – ve vztahu k ustanovení – se pak znovu přihlásil např. i v rozsudku ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. .

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je s výše uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v souladu v situaci, kdy právní posouzení věci vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že se jedná o pozemky v souvislé městské zástavbě, přiléhající k pozemkům s bytovými domy, s nimiž tvoří určité kompaktní sídliště, když na těchto pozemcích (částečně oplocených) se nacházejí konstrukční prvky pevně spojené se zemí, které slouží právě obyvatelům přilehlých domů.

Dovolání není přípustné ani v té části, ve které napadá nákladové výroky s odůvodněním, že za účelně vynaložené náklady žalovaného nelze považovat náklady vynaložené na jeho právní zastoupení. Podle ustálené soudní praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. ) odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou samy o sobě vždy náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O zneužití práva se v dané věci zjevně nejedná, neboť žalovaný udělil advokátu plnou moc k zastupování z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytl právní pomoc při obraně proti podané žalobě o určení vlastnictví. V této souvislosti je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že žalovaný je státním podnikem ve smyslu , o státním podniku. Hlavním předmětem podnikání žalovaného je výkon práva hospodaření k lesům ve vlastnictví státu, takže projednávaná věc nespadá mezi obvyklou právní problematiku spojenou s podnikatelskou činností žalovaného. Nepřípadný je i odkaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. , který se týkal otázky nákladů za zastoupení advokátem ústředního orgánu státní správy, jehož činnost je zajištěna ze státního rozpočtu, zatímco žalovaný je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Soudní praxí byla ve vztahu k žalovanému vyřešena i otázka (ne)důvodnosti použití (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. ).

Námitkami, jimiž dovolatel zpochybnil správnost skutkových zjištění (dobu výstavby drobných staveb na pozemcích) a poukázal na vadu řízení (absenci rozhodnutí o eventuálním petitu), uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. července 2016

JUDr. Jitka Dýškovápředsedkyně senátu