Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1179/2016

U S N E S E N Í

K. V.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 141 750 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. -113, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé, ve výroku o nákladech řízení jej změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované částku 300 Kč, a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 300 Kč.

Takto odvolací soud rozhodl k odvolání žalobce (i žalované do nákladů řízení) o zaplacení shora uvedené částky jako náhrady škody, které se žalobce domáhal s tvrzením, že se dne 22. 7. 1998 připojil k trestnímu řízení ve věci komplementářů Joint Invest Action, k. s., do níž jako komanditista poskytl vklad ve výši 150 000 Kč a zaplatil tzv. emisní ážio ve výši 7 500 Kč, přičemž trestní stíhání skončilo na základě usnesení policejního komisaře ze dne 31. 3. 2008 odložením podle § 159a odst. 2 trestního řádu z důvodu, že trestní stíhání proti obviněným nebylo vůbec zahájeno. Postupem orgánů činných v trestním řízení tak měla být zmařena možnost žalobce uplatňovat v trestním řízení nárok na náhradu škody proti konkrétním fyzickým osobám, které svojí úmyslnou činností způsobily na majetku žalobce škodu odpovídající jeho vkladu a zaplacenému emisnímu ážiu. V důsledku pochybení orgánů činných v trestním řízení má žalobce za to, že nemůže svůj nárok uplatnit ani v občanskoprávním řízení, neboť dle jeho názoru uplynula promlčecí lhůta.

Podle odvolacího soudu, který současně odkázal na svá dřívější rozhodnutí, jakož i rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, ve skutkově obdobných věcech dalších komanditistů, nebylo prokázáno, že by chybným postupem orgánů činných v trestním řízení došlo ke zmaření možnosti žalobce domoci se náhrady škody po primárních škůdcích. Žalobci tak vadným postupem orgánů činných v trestním řízení nemohla vzniknout tzv. sekundární škoda.

Žalobce, zastoupený advokátem, proti rozsudku odvolacího soudu podal včasné dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „“, jako nepřípustné odmítl.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Vytýká-li dovolatel napadenému rozhodnutí, že nárok na náhradu škody vůči primárním škůdcům (podezřelým v trestní věci) a nárok na náhradu škody vůči státu tvoří dva samostatné nároky, které nelze směšovat, pak na takovém řešení otázky hmotného práva napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu nezáviselo. Naopak odvolací soud rozlišuje mezi nárokem žalobce vůči primárním škůdcům a sekundárním nárokem vůči státu, který ovšem vzniká pouze v případě, že pohledávku poškozeného za jeho primárním dlužníkem nelze v důsledku výkonu veřejné moci uspokojit, k čemuž odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. . O takovou situaci se nicméně v případě žalobce nejedná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by chybným postupem orgánů činných v trestním řízení došlo ke zmaření možnosti žalobce domoci se náhrady škody po primárních škůdcích.

Namítá-li dovolatel „skutečnost, že je státem stále (tedy s neodůvodněnými průtahy) vedeno trestní řízení, k němuž se žalobce připojil, … a není zde žádná vůle orgánů činných v trestním řízení trestní řízení ukončit,“ což žalobci má bránit v podání občanskoprávní žaloby proti primárním škůdcům, nemůže tím rovněž ve smyslu založit přípustnost dovolání, neboť na uvedených skutkových zjištěních napadené rozhodnutí nespočívá. Naopak rozhodnutí odvolacího soudu vychází z toho, že trestní řízení skončeno bylo, ostatně na tvrzení o skončení trestního řízení spočívala i žaloba. Polemika se skutkovými závěry, z nichž napadené rozhodnutí vychází, nemůže přípustnost dovolání založit už jenom proto, že dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení ( ), přičemž v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. 7. 2016

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu