Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1366/2016

25 Cdo 1366/2016

U S N E S E N Í

Ing. Dr. Vítězslava Hálka

1) Ing. M. H.

, zastoupenému Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 4,

2) PaedDr. V. D.

a

3) Ing. P. K.

, o 73.583.333,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 12. 2015, č. j. -260, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 89.588,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. Jana Boučka, advokáta se sídlem v Praze 1, Opatovická 4.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobce se jako správce konkursní podstaty úpadce TREND – všeobecný investiční fond a. s. domáhá žalobou ze dne 20. 5. 2013 náhrady škody, kterou měli žalovaní (spolu s dalšími šesti původně žalovanými osobami) způsobit úpadci v letech 1995 a 1996 nevýhodnými smluvními závazky, přičemž usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2014, č. j. -165, byl nárok na zaplacení 73.583.333,- Kč s příslušenstvím vyloučen k samostatnému řízení. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 1. 2015, č. j. -4620, byl žalobci k jeho vlastní žádosti ze dne 20. 11. 2014 udělen souhlas k vyloučení pohledávky, o kterou v tomto řízení jde, z konkursní podstaty úpadce.

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 12. 2015, č. j. -260, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2015, č. j. -185, jímž byla žaloba z důvodu promlčení uplatněného nároku zamítnuta, není přípustné podle ustanovení Dovolatel namítá, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, jestliže námitku promlčení, kterou žalovaní vznesli, neshledal rozpornou s dobrými mravy; vytýká odvolacímu soudu závěr, že „bezpodmínečnou podmínkou“ rozporu námitky promlčení s dobrými mravy je zavinění marného uplynutí promlčecí lhůty ze strany dlužníka. Odvolací soud však ve svém rozhodnutí s odkazem na přehledné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně pouze poukázal na to, že žalovaní nebránili oprávněným osobám ve včasném uplatnění práva na náhradu škody ani je neztěžovali. Je-li dovolatel přesvědčen, že závěr o promlčení žalovaného nároku je zjevně nespravedlivý, protože promlčení se zde dovolává ten, který úmyslně způsobil škodu a následně svou protiprávní činnost důkladně zastíral, přehlíží, že rozpor námitky promlčení s dobrými mravy se zásadně posuzuje v každém jednotlivém případě individuálně s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem sporu, zejména k počínání žalovaného v souvislosti s námitkou promlčení, tedy zda jde z jeho strany o dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací uplatnění námitky promlčení je úmysl poškodit či znevýhodnit oprávněnou osobu (tzv. šikanózní výkon práva), případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. , publikovaný pod č. 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sbírka“). Uplatněné námitky spočívající v odkazu na tvrzené úmyslné jednání žalovaných, jímž způsobili škodu, tak postrádají charakter právní otázky, která by byla podstatná pro posouzení oprávněnosti vznést námitku promlčení a kterou by měl dovolací soud řešit ( ).

Závěr o nepřípustnosti dovolání podle je třeba zaujmout i ohledně námitky, že právní vztahy poškozeného investičního fondu s prvním žalovaným, včetně otázky promlčení, neměly být posuzovány v režimu , obchodní zákoník (dále též jen „obch. zák.“), ale podle , (dále též jen „obč. zák.“), protože jednání žalovaných zjevně přesáhlo rámec jinak obchodněprávního vztahu. Spočívá-li totiž zdůvodnění tohoto názoru dovolatele v hodnocení jednání žalovaných jako úmyslného a protiprávního, a tím hrubě se příčícího dobrým mravům, jsou dovolacímu soudu k rozhodnutí předkládány otázky spočívající v posouzení zjištěného skutkového stavu, jejichž řešení mu ale vzhledem k tomu na rozdíl od nalézacího soudu nepřísluší. Nelze navíc přehlédnout, že i kdyby byla otázka promlčení žalovaného nároku posuzována obdobně jako v případě druhého a třetího žalovaného podle obč. zák., nastalo by promlčení nároku vzhledem ke kratší dvouleté subjektivní promlčecí době (oproti čtyřleté promlčecí době podle a 398 obch. zák.) ještě dříve, takže žaloba by musela být vůči prvnímu žalovanému také zamítnuta.

Nesprávné právní posouzení věci spatřuje dovolatel dále v tom, že odvolací soud neaplikoval podle , (dále též jen „o. z.“), ustanovení o. z., které zapovídá vznesení námitky promlčení, pokud by se účastník řízení měl jejím prostřednictvím obohatit ze svého protiprávního jednání. Ani tato námitka nemůže přípustnost dovolání podle založit, neboť odvolací soud postupoval v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž ustanovení o. z. nelze vykládat tak, že by způsobovalo pravou zpětnou účinnost ustanovení až 14 o. z. na právní vztahy vzniklé do 31. 12. 2013 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. , č. 4/2016 Sbírky).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným 2) a 3) žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Žalovaný 1) má právo na náhradu nákladů, které se skládají z odměny advokáta ve výši 73.740,- Kč podle , , , a za jeden úkon právní služby, spočívající ve vyjádření se k dovolání žalobce, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle a , to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty podle , celkem tedy 89.588,- Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 27. června 2016

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu