Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 395/2016

11 Tdo 395/2016-34

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. 12. 2014, č. j. -525, byl obviněný M. Š. v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, v bodech II. 1) – 5), III. 9) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), v bodě II. 2) i podle písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, v bodě III. 9) jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku, a dále přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě II. 2), v bodech II. 6) – 8), III. 10) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě III. 10) jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku. Za jednání pod body II. 1) – 5), III. 9) byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 45 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložen úhrnný společný trest odnětí svobody v trvání 2 let. Za jednání pod body I., II. 6) – 8), III. 10) byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 45 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložen úhrnný společný trest odnětí svobody v trvání 7 let. Pro výkon obou uložených trestů byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen rovněž trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 3. 2015, č. j. -553, podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem I. a ve výroku o trestu za jednání pod body I., II. 6) – 8), III. 10) a nově obviněného za skutky pod body II. 6) – 8), III. 10) z výroku o vině napadeného rozsudku, které zůstaly nedotčeny, podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 45 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k úhrnnému společnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Ve zbytku zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla trestní věc obviněného ve zrušené části ohledně bodu I. výroku o vině napadeného rozsudku vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal obviněný dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku směřujícím pouze proti výroku o trestu obviněný namítal, že uložením nového trestu odnětí svobody Krajským soudem v Ostravě v trvání 2 let za skutky pod body II. 6) – 8) a III. 10) z výroku o vině v rozsudku soudu I. stupně došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, neboť trest byl uložen jako společný ke skutkům z trestních příkazů Okresního soudu v Opavě, č. j. -39 a č. j. -62, a obviněný je toho názoru, že měl být uložen jako trest společný pouze k jedinému skutku z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 24. 9. 2014, č. j. -110. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil v napadené části rozsudek Krajského soudu v Ostravě a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, která navrhla, aby Nejvyšší soud toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tř. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dovolání v posuzované věci přípustné, popř. jestli nepřichází v úvahu dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) – h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Podle § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. lze podat dovolání mimo jiné proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření.

Ve smyslu těchto zákonných podmínek je dovolání nepřípustné také tehdy, směřuje-li proti již zrušenému rozhodnutí. Jestliže po podání dovolání došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu § 45 tr. zákoníku, pak dovolací soud takové dovolání směřující proti již neexistujícímu rozhodnutí odmítne podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. , v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 4, č. T 683).

Totéž platí i v případě, že je v rámci ukládání souhrnného trestu soudem v jiném řízení zrušen pouze celý výrok o trestu postupem podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku. Pokud obviněný takovým dovoláním napadá výrok rozsudku o trestu, který již právně neexistuje, jeho dovolání je tak v tomto směru nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. ).

Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2015, č. j. -716, byl na základě ukládání souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o úhrnném společném trestu za jednání popsané pod body II. 6) – 8), III. 10) z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. 12. 2014, č. j. -525, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2015, č. j. -553. Dovolání bylo obviněným podáno dne 18. 6. 2015 právě proti výroku o tomto trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2015, č. j. -553. Jedná se tedy o dovolání podané proti již neexistujícímu výroku rozhodnutí a v dané situaci není možné považovat rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2015, č. j. -553, za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., když výrok, proti němuž dovolání směřuje, již neexistuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. ).

Protože dovolání obviněného není přípustné, Nejvyšší soud ho podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. 7. 2016

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu