Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1090/2016

26 Cdo 1090/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně HASSO, spol. s r. o., se sídlem v Aši, Chebská 1902/128, IČO 16735366, zastoupené JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/2, proti žalovanému Ing. B. P., B., zastoupenému JUDr. Jindřichem Finkem, advokátem se sídlem v Brně, Pražská 675/10, o 1.815.188,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. října 2015, č. j. -649, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný napadl dovoláním výrok rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 23. 10. 2014, č. j. -578, jímž mu uložil zaplatit částku 150.090,20 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení.

Podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 ), dále jen „ “, musí dovolání (mimo obecných náležitostí podání podle ) obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí soudu směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), vymezení důvodu dovolání ( ) a čeho se dovolatel domáhá.

Dovolatel sice při vymezení přípustnosti dovolání uvedl, že napadené rozhodnutí není v souladu „s judikátem NS v příbuzné věci mezi týmiž účastníky č. j. “, z obsahu dovolání však nejsou zřejmé žádné právní otázky, které by odvolací soud vyřešil v rozporu s tímto citovaným rozhodnutím (ostatně toto rozhodnutí se týkalo jen žalobkyně a šlo o skutkově i právně odlišnou věc).

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, při řešení kterých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází.

Námitkami, jimiž zpochybňuje správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, pak uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. 1. 2014 k dispozici nemá (viz ustanovení ).

Rovněž námitkou, že odvolací soud zatížil řízení vadami, uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( - 238a ).

Protože dovolání trpí vadami ( ), jež nebyly po dobu trvání lhůty k jeho podání odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud podle ustanovení věty první (ve spojení s ) dovolání odmítl.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. července 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu