Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5576/2015

33 Cdo 5576/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně R. R., zastoupené JUDr. Miroslavem Ťupou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 659/11, proti žalované kostínek stanislav s. r. o., se sídlem v Praze 10-Petrovicích, Edisonova 77 (identifikační číslo osoby 27117375), zastoupené Mgr. Michalem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, o 49.839,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2015, č.j. -208, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek ze dne 23. 10. 2014, č.j. -171, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalované zaplatit žalobkyni 49.839,- Kč a oběma účastnicím nahradit náklady, které platil stát, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně po právní stránce uzavřel, že žalobkyni vznikla škoda – vynaložila peněžní prostředky za statické zabezpečení nosné zdi – v souvislosti se stavební činností žalované, která nepostupovala s odbornou péčí, ačkoli je obchodní společností s předmětem činnosti

„provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

( , , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“).

V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná namítá nesprávné právní posouzení věci. Má za to, že za škodu neodpovídá, protože postupovala podle projektové dokumentace Ing. arch. Z. T., který ve výkresové části rozšíření dveřního prostoru graficky zakreslil. Žalobkyně dala pokyn k zahájení stavby, přestože neměla k provedení stavebních úprav bytu stavební povolení, ani svolení družstva, které vědělo o tom, že zeď je nosná, a žalované poskytovala nepravdivé informace, resp. důležité skutečnosti zatajila. Za škodu tedy odpovídá žalobkyně a zpracovatel projektové dokumentace.

Žalobkyně se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále opět jen „ “).

Dovolání žalované není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud vyšel – zejména – z toho, že se žalovaná smluvně zavázala žalobkyni zrekonstruovat bytové jádro v panelovém domě. Následkem zásahu do nosné železobetonové zdi mezi obývacím pokojem a kuchyní bylo porušení nadpraží svislou trhlinou, která vedla k oslabení konstrukce. Porušení nadpraží bylo způsobeno nedostatečným vyztužením na účinky zatížení při zvětšení rozponu stavebního otvoru (rozšíření dveřního otvoru z 900 mm na 1550 mm). Žalovaná je společností s předmětem činnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, tzn. odbornou firmou, která má provádět stavební činnost v souladu s právními předpisy a závaznými technickými normami. Podle závěrů znalce Prof. Ing. Petra Hájka, CSc., musela poznat nosné a nenosné konstrukce objektu, neboť se jednalo o prefabrikovaný panelový systém, jehož konstrukční řešení by mělo být stavebním odborníkům známé (z dispozičního uspořádání bytu bylo na první pohled zřejmé, že příčné železobetonové stěny jsou nosné). Za statické posouzení a za výztuž z uhlíkových lamel vynaložila žalobkyně 49.839,- Kč.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaná odpovídá za škodu, která vznikla neodborným zásahem do nosných stavebních konstrukcí bytu, aniž měla k dispozici stavební povolení ( , o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, ve znění pozdějších předpisů), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. odůvodnění rozsudku ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. , rozsudek ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. ).

Namítá-li žalovaná, že za škodu žalobkyni odpovídá zpracovatel projektové dokumentace, je nutno poukázat na skutečnost, že případná odpovědnost zpracovatele projektové dokumentace nevylučuje odpovědnost žalované jako zhotovitelky za škodu způsobenou při provádění díla.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( , věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 20. 7. 2016 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu