Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 213/2016

23 Nd 213/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce M. P., zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem Třebíč, Bráfova 52, proti žalované MB effect motivation s.r.o., se sídlem Praha 1, Lannova 2061/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29411777, zastoupené Mgr. Karlem Neubertem, advokátem se sídlem Třebíč, Oldřichova 1, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. se nepřikazuje Okresnímu soudu v Třebíči.

Odůvodnění:

Žalobce odůvodnil svoji žádost tím, že žalobce a jednatel žalované, právní zástupci účastníků a též potenciální svědci mají bydliště v Třebíči a okolí, proto je z ekonomických důvodů vhodné, aby spor rozhodoval Okresní soud v Třebíči. Žalovaná, která má sídlo v Praze, prostřednictvím svého právního zástupce s delegací věci Okresnímu soudu v Třebíči vyslovila nesouhlas.

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ( ) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, uveřejněné pod č. , ve znění ústavního ). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována ( věta druhá ); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.

V posuzovaném případě důvody k přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči nejsou dostatečně závažné, aby odůvodňovaly výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči by se navíc nepříznivě projevilo v poměrech žalované, jež trvá na projednání příslušným soudem. Sama skutečnost, že žalobce nebydlí v obvodu příslušného soudu a že předpokládané bydliště svědků je v okolí Třebíče, není způsobilá odůvodnit přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči. Situaci ohledně výslechu svědků je možno řešit dožádáním podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918).

Má-li k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti docházet jen zcela výjimečně, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči by bylo jen těžko odůvodnitelné. Z těchto důvodů návrhu na přikázání věci jinému soudu Nejvyšší soud nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Třebíči nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. července 2016

JUDr. Kateřina Hornochovápředsedkyně senátu