Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1460/2016

23 Cdo 1460/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr.Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce Družstvo TAYITI GROUP se sídlem v Praze 8, Novákových 970/41, PSČ 180 00, IČO 29115621, zastoupeném JUDr. Miroslavem Majerem, advokátem se sídlem Mirošov, Školní 616, PSČ 338 43, proti žalované DUKRAL stavby, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00, IČO 29081785, zastoupené JUDr. Alenou Kasalovou, advokátkou se sídlem v Plzni, nám. Republiky 2, o zaplacení 1 059 419,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -119, takto: Dovolání žalované se odmítá.

Odůvodnění:

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost odůvodnil ustanovením s tím, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když dovodil, že v daném případě nebyly naplněny stanovené předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, zejména z toho hlediska, že vydání výzvy podle o.s.ř zde nebyly namístě. Dovolatel se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se potvrzuje rozsudek krajského soudu a žalovaná uhradila žalobci náklady dovolacího řízení.

Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31.12.2013 (článek II., bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů).

Nutno konstatovat, že podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky - dále jen „Nejvyšší soud“ - ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014). Takový údaj se však z dovolání nepodává, neboť dovolatel neuvedl žádné z rozhodnutí Nejvyššího soudu, od jehož závěrů se měl odvolací soud při řešení právní otázky odchýlit a pouze namítá nesprávný procesní postup soudu, v čemž spatřuje vadu řízení, která nemůže přípustnost dovolání založit. Dovolacími námitkami žalobce nijak nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu

Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalobce není podle přípustné a podle ustanovení věty první jej odmítl, jestliže dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), když pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat.

O náhradě nákladů řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí ( )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. července 2016

JUDr. Kateřina Hornochovápředsedkyně senátu