Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1607/2016

33 Cdo 1607/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobců a) Ing. V. Š. a b) N. Š., zastoupených JUDr. Richardem Čičkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Milady Horákové 533/28, proti žalovanému O. P., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, o zaplacení 1.850.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích, pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 16. 12. 2015, č. j. -271, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobci (dále též „dovolatelé“) spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání [ , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 ) - dále jen „ “]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ).

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatelé vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Obsahově ( ) dovolatelé v rozsáhlém dovolání pouze polemizují s tím, jak odvolací soud rozhodl, přičemž dovolacímu přezkumu v souladu s ustanovením nepředkládají žádnou konkrétní otázku hmotného práva související s výkladem obč. zák. (závěr o neurčitosti dohody o narovnání), která: a) v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo b) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované jako R 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), c) je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. otázku, d) jež byla dovolacím soudem již vyřešena, avšak má být posouzena opětovně, ale jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu). Argument dovolatelů, že rozhodnutí odvolacího soudu nerespektuje blíže citovanou judikaturu Ústavního soudu, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu

Dovolatelé požadavku tak nedostáli. Nejvyšší soud proto jejich dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. ).

Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , ., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II. , čl. II. , a čl. II. - dále jen „advokátní tarif“), s přihlédnutím k tomu, že v rozsahu částky 1.350.000,- Kč se žalobci domáhali solidárního plnění, a že v rozsahu částky 500.000,- Kč uplatňovala žalobkyně svůj separátní požadavek. Součástí nákladů jsou paušální částky náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) po 300,- Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. června 2016

JUDr. Václav Duda

předseda senátu