Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 164/2016

20 Cdo 164/2016

U S N E S E N Í

DataLife a. s.

R. D.

, pro 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Vojtěcha Jaroše, Exekutorský úřad Znojmo pod sp. zn. 133 EX 1281/15, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 27. 10. 2015, č. j. -16, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor Mgr. Vojtěch Jaroš usnesením ze dne 19. 5. 2015, č. j. 133 EX 1281/15-7, zamítl exekuční návrh ze dne 20. 4. 2015 podle § 43a odst. 6 exekučního řádu.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že rozhodce, který vydal rozhodčí nález (ze dne 2. 6. 2014, sp. zn. 64809/13 – exekuční titul), nebyl vybrán transparentním způsobem, jestliže v rozhodčí doložce je konkrétně uvedeno, že veškeré majetkové spory, které mezi účastníky vzniknou z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou řešeny a s konečnou platností rozhodnuty v rozhodčím řízení, vedeném podle , postupem dle rozhodčího řádu a poplatkového řádu vydaným Sdružením rozhodců, a.s., a to jediným rozhodcem JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., a jestliže dále bylo ujednáno, že pro případ, že rozhodce nebude schopen či ochoten řízení vést, povede řízení rozhodce ze seznamu rozhodců, vedeném Sdružením rozhodců, a.s. jmenovaný dle Rozhodčího řádu. Poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (rozhodnutí ve věcech sp. zn. , sp. zn. ), podle níž netransparentnost určení jen některých rozhodců ad hoc způsobuje (absolutní) neplatnost rozhodčí smlouvy (doložky) v celém jejím rozsahu.

Oprávněná v dovolání namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasí se závěrem o absolutní neplatnosti celé rozhodčí doložky; přístup soudu považuje za přepjatě formalistický, když navíc samotné ujednání o podřízení rozhodčího řízení rozhodčímu a poplatkovému řádu společnosti, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, není podstatnou náležitostí rozhodčí doložky, a může být tudíž ve smyslu § 41 obč. zák. od platné části doložky odděleno. Poukazuje dále na to, že případný netransparentní výběr rozhodce je závislý na potencionální a v daném případě vůbec nenastalé situaci „co kdyby účastníky určený rozhodce nemohl řízení vést a v něm poté rozhodnout“. Poukázala na rozdílnou rozhodovací praxi soudů nižších stupňů (Krajský soud v Brně ze dne 9. 12. 2014, č. j. -70, rozhodl, že se nález ponechává v platnosti, stejně tak rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 28. 4. 2015, č. j. -90). Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se exekuce nařizuje.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „ ).

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal a odůvodnil závěr, že rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) nemá k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; rozhodčí nález pak není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle zastavit. Dovodil, že zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka nedostatku pravomoci rozhodce z důvodu, že se jeho výběr neuskutečnil podle transparentních pravidel, byla zkoumána i v exekučním řízení, a to bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal.

Dále Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že v exekučním řízení před pověřením soudního exekutora provedením exekuce je nezbytné vždy zkoumat, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena nebo že rozhodčí doložka je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák., a rozhodce přesto vydal rozhodčí nález, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, dá soudnímu exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh zamítl, a to bez ohledu na to, zda povinný podal návrh na zrušení rozhodčího nálezu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2015, sp. zn. ).

Ohledně platnosti rozhodčí smlouvy (doložky) Nejvyšší soud ve svých dalších rozhodnutích již dříve uzavřel, že „netransparentnost určení jen některých rozhodců ad hoc způsobuje (absolutní) neplatnost rozhodčí smlouvy (doložky) v celém rozsahu, i když se smluvní strany dohodly způsobem předpokládaným v ustanovení také na jednom nebo více rozhodcích jmenovitě, a že přijetí o názoru o částečné neplatnosti ujednání o určení rozhodců ( obč. zák.) by vnášelo nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení, neboť vykonatelnost rozhodčího nálezu (nebo usnesení) by závisela na tom, který z rozhodců ad hoc o majetkovém sporu rozhodne“ (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

Lze proto uzavřít, že rozhodčí doložka, podle níž měly být veškeré majetkové spory vzniklé mezi smluvními stranami v souvislosti s mandátní smlouvou rozhodovány jediným rozhodcem JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., ale v dalším se strany dohodly, že pokud rozhodce nebude schopen či ochoten řízení vést, dohodly se tímto, že řízení povede rozhodce ze Seznamu rozhodců, vedeném Sdružením rozhodců, a.s., jmenovaný dle Rozhodčího řádu, tedy právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, je neplatná jako celek (§ 39 obč. zák.). Okolnost, že o sporu účastníků rozhodl v rozhodčí doložce jimi určený rozhodce, je z výše uvedených důvodů nerozhodná.

Jestliže odvolací soud předmětnou rozhodčí doložku posoudil jako neplatnou, neboť znemožňuje transparentní výběr rozhodce, a rozhodčí nález za nezpůsobilý exekuční titul, postupoval zcela v souladu s výše uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvodu se od ní odchýlit.

Nejvyšší soud proto postupoval podle a dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. června 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu