Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 198/2016

20 Nd 198/2016

U S N E S E N Í

SUXESS spol. s r. o.

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Jana Sedlářová,

nejsou vyloučeny

z projednávání a rozhodnutí o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2015, sp. zn. .

Odůvodnění:

Na základě žaloby žalobkyně PROTON, spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Spálená č. 108/51, identifikační číslo osoby 63488388, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. prosince 2015, sp. zn. , zamítl žalobu se žádostí, aby žalované bylo uloženo vydat žalobkyni 44 952 ks kmenových zaknihovaných akcií na majitele, ISIN: 0005088559, emitenta TOMA, a. s., se sídlem v Otrokovicích, tř. Tomáše Bati č. 1566, identifikační číslo osoby 18152813, o jmenovité hodnotě každé akcie 1 000 Kč, in eventum zaplatit žalobkyni 27 195 960 Kč se 7,75% úrokem z prodlení ročně z dlužné částky od 1. července 2011 do zaplacení, a dále uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 234 688,50 Kč k rukám její právní zástupkyně a České republice – Městskému soudu v Praze na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 367 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze podala žalobkyně odvolání, které bylo u Vrchního soudu v Praze přiděleno k projednání a rozhodnutí senátu 5 Cmo složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Kovaříka, a soudkyň JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové.

V rámci výše uvedeného odvolacího řízení žalovaná podáním ze dne 13. května 2016 vznesla námitku podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové, a to proto, že JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., rozhodovala v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ve kterém se z hlediska skutkových a personálních okolností jednalo o téměř shodnou věc s věcí posuzovanou v tomto řízení, přičemž JUDr. Jana Sedlářová rozhodovala o téže věci jako samosoudkyně soudu prvního stupně v řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. , a žalovaný tak má za to, že obě soudkyně Vrchního soudu v Praze, jakožto členky jeho senátu 5 Cmo, načerpaly poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování dříve, než byly k projednávání a rozhodování ve věci povolány. Žalovaná spatřuje podjatost JUDr. Jany Sedlářové i v tom, že tato adresovala dne 11. ledna 2010 pokyn Středisku cenných papírů, na jehož základě došlo ke změně registrace na účtu žalované spočívající v tom, že z jejího majetkového účtu bylo dne 13. ledna 2010 odepsáno 45 577 kusů kmenových akcií na doručitele společnosti TOMA a. s., o jmenovité hodnotě každé akcie 1000 Kč, čímž podle názoru žalované JUDr. Jana Sedlářová porušila zásadu nestrannosti, a to v neprospěch žalované.

K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., tak, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a není jí ani známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o její nepodjatosti, o rozhodování ve věci si s odstupem času nevybavuje žádné podrobnosti, přičemž v dané souvislosti jí není jasná argumentace žalované o získání poznatků při působení u soudu nižší instance. Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Jana Sedlářová ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům a neexistuje důvod pochybovat o její nepodjatosti, neboť účastníky řízení a jejich právní zástupce zná toliko z rozhodovací praxe, není si vědoma žádného protizákonného postupu a to v žádné její osobou projednávané věci, a to včetně porušení zásady nestrannosti, a jestliže ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jakožto v právně a skutkově obdobném případu (jak je uváděno ve vznesené námitce podjatosti) učinila konkrétní právní názor, nezakládá tato skutečnost důvod k vyloučení její osoby z rozhodování věci s obdobnou právní tématikou či ve sporu, kde jsou jako účastníci řízení osoby majetkově propojené, jak uvádí žalovaný.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové, při projednávání a rozhodnutí o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2015, sp. zn. . Uvedené soudkyně totiž nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takovýto vztah nelze dovodit ani z údajů v podání žalované. Důvodnost podjatosti soudkyň v této věci přitom nelze úspěšně dovozovat z jejich rozhodování ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , potažmo u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , neboť důvodem vyloučení soudce nemohou být úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v této věci či v jiných soudem projednávaných věcech, když ustanovení výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Jana Sedlářová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 6. 2016

JUDr. Zbyněk Polednapředseda senátu