Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2514/2016

32 Cdo 2514/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně JUSTRINON MANAGEMENT s. r. o., se sídlem v Praze 4, U vlečky 1749/4, identifikační číslo osoby 29216842, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalovanému J. W., zastoupenému Mgr. Martou Hrubešovou, advokátkou se sídlem v Rybništi, Nová Chřibská 2, o zaplacení 15 404,93 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2015, č. j. -24, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 1 271 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 18. 2. 2015, č. j. -24, Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek pro uznání soudu prvního stupně v části o lhůtě k plnění (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Odvolací soud podle názoru dovolatele při rozhodování o lhůtě k plnění nepostupoval procesně správně, pokud tuto lhůtu stanovil pouze na základě vyjádření dovolatele a následně konstatoval, že dovolatel své tvrzení o špatné životní a finanční situaci nedoložil. Dovolatel má za to, že jako laik bez právního zastoupení měl být poučen o tom, že má svá tvrzení doložit a jakým způsobem tak má učinit. Dovolatel by v takovém případě jistě vše potřebné doložil. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vzhledem k datu rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel v dovolání nebrojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož „za situace, kdy doba prodlení žalovaného se zaplacením trvá již několik let a dluh se zvyšuje o úroky z prodlení úměrně k době prodlení, nelze na žalobci, jenž má jakožto věřitel právo na uspokojení své pohledávky v přiměřené době, požadovat, aby strpěl, že mu jeho prostředky nebudou spláceny vůbec, případně budou spláceny pouze v minimální výši splátek navrhovaných žalovaným (300 Kč), což by se jevilo jako neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Na povolení delší než zákonné lhůty ke splnění povinnosti není právní nárok a současné finanční podmínky a možnosti žalovaného a jeho osobní poměry jsou pouze jedním z mnoha kritérií, jež musí soud - zachovávaje rovnoprávné postavení obou účastníků řízení - v daném případě zvažovat. Tyto okolnosti - spolu s právem věřitele na uspokojení jeho pohledávky v přiměřené době - neumožňují odvolacímu soudu poskytnout žalovanému dobrodiní splátek.“

Tento závěr (nezávisle na závěru o neosvědčení majetkových a osobních poměrů dovolatele) obstojí jako samostatný důvod, pro který odvolací soud neshledal podmínky pro stanovení jiné než zákonné lhůty k plnění.

I podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 totiž platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , či ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. , jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného jako nepřípustné podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 6. 2016

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu