Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5746/2015

26 Cdo 5746/2015

U S N E S E N Í

J. J.

Z. J.

, zastoupené Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem v Praze 7, Osadní 324/12a, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. září 2015, č. j. -220, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám JUDr. Milana Milera, advokáta se sídlem v Praze 1, Na příkopě 859/22, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 8. 9. 2015, č. j. -220, změnil rozsudek Okresního soudu v Písku (soud prvního stupně) ze dne 15. 1. 2015, č. j. -123, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalované bylo uloženo vyklidit byt 3+1 s příslušenstvím v prvním podlaží domu v M. a rozhodnuto o nákladech řízení, a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit do šesti měsíců od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. , dovodil, že otec žalobce splnil před uzavřením manželství obě podstatné podmínky pro vznik práva na přidělení družstevního bytu a tím i pro vznik výlučného členství v družstvu v případě svépomocné výstavby, neboť uhradil splatnou částku členského podílu a uzavřel platnou písemnou smlouvu o jiném plnění s příslušným orgánem družstva. Vzhledem k tomu považoval za platnou dohodu o převodu členských práv uzavřenou mezi žalobcem a jeho otcem (ze dne 17. 10. 2014) zakládající společně se smlouvou o nájmu družstevního bytu (ze dne 21. 10. 2014) aktivní legitimaci žalobce v daném sporu. Výkon práva žalobce realizovaný žalobou na vyklizení pak není dle názoru odvolacího soudu zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, které není přípustné podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.

Předně dovolací soud zdůrazňuje, že zpochybňovala-li dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – právní posouzení věci odvolacím soudem i prostřednictvím skutkových námitek (zejména polemikou o datu zaplacení členského podílu), uplatnila v tomto směru nepřípustný dovolací důvod.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle a 3 dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta za středníkem , ).

Judikatura dovolacího soudu je dlouhodobě ustálena v závěru, že spolu s právem společného užívání družstevního bytu vzniklo podle právní úpravy v ( – dále jen „obč. zák.“) účinné do 31. 12. 1991 společné členství manželů v družstvu tehdy, jestliže jednomu z manželů za trvání manželství vzniklo právo na přidělení družstevního bytu ( obč. zák.). Tento okamžik je třeba odlišit od okamžiku samotného přidělení bytu, neboť podle obč. zák. je pro vznik společného členství manželů v družstvu rozhodující, zda jednomu z manželů za trvání manželství vzniklo právo na přidělení družstevního bytu, nikoliv zda mu též byl byt již přidělen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. ). Vznik práva na přidělení družstevního bytu je ve smyslu ustanovení obč. zák. a písm. c) Vzorových stanov stavebních bytových družstev (účinných od 1. 7. 1975) vázán na okamžik, kdy člen družstva zaplatí na výzvu a ve lhůtě jím stanovené členský podíl, nebo v případě tzv. svépomocné bytové výstavby úhradou splatné částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o jiném plnění mezi členem a příslušným orgánem družstva. To znamená, že vzniklo-li jednomu z manželů právo na přidělení družstevního bytu při tzv. svépomocné družstevní výstavbě před uzavřením manželství, nedošlo ke vzniku jejich společného členství v družstvu (srov. zprávu o rozhodování soudů o užívání družstevních bytů, projednanou a schválenou občanskoprávním kolegiem Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1983, sp. zn. , uveřejněnou pod č. 34/1983 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. ).

Zpochybňuje-li dovolatelka platnost smlouvy o jiném plnění mezi členem a příslušným orgánem družstva (tedy platnost smlouvy o osobním plnění na členský podíl ze dne 18. 3. 1980) poukazem na překročení oprávnění osoby, jenž smlouvu za stavební bytové družstvo uzavřela, za něj jednat, přehlíží, že důsledkem případného překročení zákonného zmocnění není podle § 20 odst. 2 obč. zák. neplatnost právního úkonu, ale jen to, že jím organizace (nyní právnická osoba) není (při splnění zákonem stanovených podmínek) vázána, přičemž dovolávat se této skutečnosti může jen tato organizace (právnická osoba) – srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. , a ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. ).

Dovolání není přípustné podle ani pro řešení právní otázky, zda v daném případě jde o zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany ve smyslu , . Uvedenou otázku totiž odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, která sice vycházela z ustanovení obč. zák., ale je použitelná i v rámci nové právní úpravy. Odvolací soud zohlednil nejen zjištěné právně významné okolnosti na straně dovolatelky, nýbrž i na straně žalobce, a jeho úvaha odpovídá takto zjištěným okolnostem a není v tomto směru zjevně nepřiměřená (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. ).

Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud rozhodl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž – jak bylo shora uvedeno – není důvod se odchýlit.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle věta první odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ( ), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 8. června 2016

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu