Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 573/2016

3 Tdo 573/2016-32

U S N E S E N Í

nejvyššího státního zástupce

podaném v neprospěch obviněného

P. J.

, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu

se zrušuje

rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. , v části, kterou byl podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. , ve výroku o vině pod bodem 12. a ve výroku o trestu za zde popsané jednání, a dále v bodu 2., kterým byl obviněný shledán vinným přečinem krádeže podle v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle (správně ) odst. 1 a byl mu za to uložen trest, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

se

Krajskému soudu v Plzni

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2015, sp. zn.

, byl obviněný P. J. uznán vinným ze spáchání ad 1) – 11) pokračujícího přečinu krádeže podle , c) . Za to byl podle za použití a odsouzen ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému M. D. H., Tabák – večerka, se sídlem P., nám. Č. b., částku 111 Kč. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byl poškozený M. S., trvale bytem P., Š., odkázán s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle a byl zrušen výrok o vině za jednání pod bodem 2) a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. , ze dne 12. 6. 2015, jenž byl obviněnému doručen dne 12. 6. 2015 a jenž nabyl právní moci téhož dne, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, jakož i všechna další rozhodnutí na výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Tímtéž rozsudkem byl obviněný dále ad 12) uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle , odst. 2 v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle na skutkovém základě, že

„12) dne 12. 6. 2015, v době kolem 18.40 hodin v P., U. P., v hobby marketu Hornbach, odcizil ke škodě majitele hobby marketu společnosti Hornbach Baumarkt CS spol. s r.o. se sídlem v Praze, Chlumecká 2398, retro dózu v prodejní ceně 149 Kč, zapalovač zn. Nostalgie v prodejní ceně 129 Kč a obraz o rozměru 20x25 cm v prodejní ceně 369 Kč, vše tedy v celkové prodejní ceně 647 Kč, když nejprve na prodejní ploše dózu a zapalovač ukryl do vlastní tašky, obraz nesl v ruce, takto bez zaplacení popsaného zboží prošel pokladní zónou prodejny, přičemž následně byl v prostoru východu z prodejny na přilehlé parkoviště zadržen ostrahou prodejny – poškozeným M. F., kdy za přítomnosti blíže nezjištěného počtu osob – zákazníků prodejny, se pokusil z místa uniknout, a to nejprve odstrčením poškozeného F., přičemž tento podezřelého uchopil za oděv a následně oba spadli na zem, kde se podezřelý neustále pokoušel vymanit ze sevření poškozeného, přičemž tohoto nejméně jedenkrát přesně nezjištěným způsobem kopl do hrudi, v důsledku popsaného jednání poškozený F. utrpěl zhmoždění hrudníku a loketního kloubu levé horní končetiny, dále drobné oděrky loketního kloubu levé horní končetiny, vše bez omezení v obvyklém způsobu života,

a takto jednal přesto, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 6. 2015, sp. zn. , který týž den nabyl právní moci, byl uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle “.

Za to byl podle odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s dozorem.

O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 8. 2015, sp. zn.

, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu, který byl uložen za jednání pod body 1) – 11) a dále ve výroku o vině pod bodem 12) napadeného rozsudku a ve výroku o trestu za toto jednání a podle § 259 odst. 3 trestního řádu znovu rozhodl tak, že

1.

za jednání pod body 1) – 11) napadeného rozsudku obviněného odsoudil podle za použití a ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon mu za použití , a , 2 podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle , h) uložil obviněnému přiměřená omezení, a to podrobit se vhodným programům psychologického poradenství a zdržet se požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek. Podle § 228 odst. 1 obviněnému uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému M. D. H., Tabák – večerka, se sídlem P., nám. Č. b., částku 111 Kč. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu odkázal poškozeného M. S., trvale bytem P., Š., s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle a zrušil výrok o vině za jednání pod bodem 2) a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. ze dne 12. 6. 2015, jenž byl obviněnému doručen dne 12. 6. 2015 a jenž nabyl právní moci téhož dne, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, jakož i všechna další rozhodnutí na výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,

2.

na upraveném skutkovém základě spočívajícím v tom, že

„dne 12. 6. 2015, v době kolem 18.40 hodin v P., U. P., v hobby marketu Hornbach, odcizil ke škodě majitele hobby marketu společnosti Hornbach Baumarkt CS spol. s r.o. se sídlem v Praze, Chlumecká 2398, retro dózu v prodejní ceně 149 Kč, zapalovač zn. Nostalgie v prodejní ceně 129 Kč a obraz o rozměru 20x25 cm v prodejní ceně 369 Kč, vše tedy v celkové prodejní ceně 647 Kč, když nejprve na prodejní ploše dózu a zapalovač ukryl do vlastní tašky, obraz nesl v ruce, takto bez zaplacení popsaného zboží prošel pokladní zónou prodejny, přičemž následně byl v prostoru východu z prodejny na přilehlé parkoviště zadržen ostrahou prodejny – poškozeným M. F., kdy za přítomnosti blíže nezjištěného počtu osob – zákazníků prodejny, se pokusil z místa uniknout, a to nejprve odstrčením poškozeného F., přičemž tento podezřelého uchopil za oděv a následně oba spadli na zem, kde se podezřelý neustále pokoušel vymanit ze sevření poškozeného, přičemž tohoto nejméně jedenkrát přesně nezjištěným způsobem kopl do hrudi, v důsledku popsaného jednání poškozený F. utrpěl zhmoždění hrudníku a loketního kloubu levé horní končetiny, dále drobné oděrky loketního kloubu levé horní končetiny, vše bez omezení v obvyklém způsobu života“

,

uznal obviněného vinným ze spáchání přečinu krádeže podle v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle . Za to jej podle za použití a odsoudil k trestu obecně prospěšných prací ve výměře sto hodin.

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl

nejvyšší státní zástupce dovoláním

podaným v neprospěch obviněného, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. V dovolání uvedl, že podle trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 6. 2015, sp. zn. , byl obviněný pod bodem 2. uznán vinným přečinem krádeže podle a byl mu za to uložen trest. Protokol o vazebním zasedání v předmětné věci dokládá, že bezprostředně po převzetí výše zmiňovaného trestního příkazu po poučení o opravném prostředku se jak státní zástupce, tak i obviněný práva podání odporu proti němu za sebe i za osoby k tomu ze zákona oprávněné výslovně vzdali. Právní moc trestního příkazu tudíž nastala již dne 12. 6. 2015 okamžikem vzdání se podání odporu. Poté byl obviněný v 9.20 hodin ze zadržení propuštěn a týž den v 18.40 hodin se dopustil dalšího protiprávního jednání, popsaného v bodu 12. výroku o vině rozsudku nalézacího soudu, resp. bodu 2. výroku o vině napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Za naznačené situace měl být podle dovolatele předmětný skutek pod bodem 2. výroku odvolacího soudu posouzen podle , odst. 2 , když se obviněný předmětného útoku dopustil až po svém pravomocném odsouzení pro tentýž trestný čin, byť k němu došlo ve stejný den jen několik hodin poté. Tím byla podmínka zpětnosti naplněna. Odvolací soud se dopustil nesprávné aplikace hmotného práva, pokud dovodil, že s odkazem na mohla být podmínka zpětnosti naplněna až den následující po nabytí právní moci trestního příkazu. Dovolatel k tomu v podrobnostech odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. .

Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. , v části, kterou byl podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. , ve výroku o vině pod bodem 12. a ve výroku o trestu za zde popsané jednání, a dále v bodu 2., kterým byl obviněný shledán vinným přečinem krádeže podle v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle (správně ) odst. 1 a byl mu za to uložen trest, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný ve svém vyjádření

k dovolání nejvyššího státního zástupce uvedl, že odvolací soud aplikoval veškeré právní normy na daný případ zcela přiléhavě. Lze souhlasit s jeho právním názorem, že bylo nutné zohlednit znění , podle kterého nelze započítávat den, kdy nastala rozhodná událost. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na nějž dovolatel odkázal, podle obviněného dopadá na věc zcela skutkově i právně odlišnou. nepočítá lhůty a doby na hodiny, a proto negativní důsledky rozhodnutí ve smyslu možnosti dopustit se speciální recidivy podle nemohly nastat v 9:20 hodin daného dne, ale nejdříve ve 24:00 hodin daného dne. Obviněný je dále toho názoru, že dovolání jeho postavení zásadně nemůže ovlivnit a otázka, která má být z jeho podnětu řešena, není zásadního právního významu. Proto jsou splněny podmínky pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. f) trestního řádu.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud, pokud dovolání nebude odmítnuto, jej ve smyslu § 265j trestního řádu zamítl jako nedůvodné.

Nejvyšší státní zástupce je podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací

(§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) trestního řádu, neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které nejvyšší státní zástupce dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Důvod dovolání podle

§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu

je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Konkrétní dovolací argumentace nejvyššího státního zástupce, jak byla výše rekapitulována, dává učinit závěr, že i uplatnění tohoto důvodů dovolání bylo odůvodněno relevantně.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání, přezkoumal podle § 265i odst. 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Přitom dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Přečinu krádeže podle se dopustí pachatel, který

si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán

. Odsouzením za takový čin se rozumí odsouzení za trestný čin krádeže podle nebo obdobný trestný čin, pokud odsuzující rozsudek nabyl právní moci. Není třeba, aby došlo k výkonu trestu, byť i jen zčásti. Ohledně odsouzení, které zakládá zpětnost, se nesmí v době rozhodování, a to i případně před odvolacím soudem, na pachatele hledět, jako by odsouzen nebyl.

Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 6. 2015, sp. zn. , byl obviněný pod bodem 2) uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle a byl mu za to uložen trest. Z protokolu o vazebním zasedání sepsaném u Okresního soudu Plzeň-město dne 12. 6. 2015 pod sp. zn. dále zjistil, že poté, kdy byl obviněnému i státnímu zástupci krátkou cestou předán citovaný trestní příkaz, se osoby oprávněné k podání odporu tohoto práva výslovně vzdaly. Obviněný tak učinil i ve vztahu k osobám, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch opravný prostředek. Právní moc a vykonatelnost trestního příkazu proto nastala tímto okamžikem, tj. dnem 12. 6. 2015 [§ 139 odst. 1 písm. b) bod bb) trestního řádu ve spojení s § 314g odst. 1, 2 trestního řádu].

Argumentace odvolacího soudu v podobě odkazu na výkladové ustanovení je nepřiléhavá. Interpretační pravidlo obsažené v uvedeném ustanovení zákona řeší jeden z typů časových určení, který se vyskytuje v trestním zákoně ( , zákoně o soudnictví ve věcech mládeže i zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Podle kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.

S uplynutím doby je spojován v trestním zákoně nějaký účinek zejména v těchto případech (srov. Šámal, P. a kol. I. až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1423-1424.):

a) u zkušební doby při podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, podmíněném odsouzení, podmíněném odsouzení s dohledem, podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od zbytku trestu ( , , , ),

b) u presumpce o splnění podmínek ve zkušební době ( , , , ),

c) u doby potřebné pro promlčení trestnosti, výkonu trestu a zahlazení odsouzení ( , , 2 a ; dále srov. , 24 a 27 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim),

d) u nové promlčecí doby běžící v případě jejího přerušení ( , 5 a , 5 ).

V těchto jen demonstrativně uvedených případech se neuplatní pravidla o počítání času uplatňovaná v trestním řízení, kde platí zásady uvedené v ustanovení § 60 trestního řádu o počítání lhůt. Ustanovení § 60 trestního řádu nelze použít ani při počítání doby, v které byl obviněný povinen vykonat uložený trest zákazu činnosti, ani při stanovení počátku zkušební doby podmíněného odsouzení, jelikož trvání trestu, resp. jeho konkrétní výměra, a ani stanovení počátku zkušební doby podmíněného odsouzení není lhůtou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. ).

V souvislostech naznačených odvolacím soudem v napadeném rozsudku se však neuplatní a ani nemůže uplatnit ustanovení , jelikož nejde o situaci, jež by se mohla charakterizovat tak, že (trestní) zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek. Stanovení počátku zkušební doby podmíněného odsouzení a ani počátek doby výkonu trestu zákazu činnosti není samo o sobě v trestním zákoně spojováno s žádným účinkem, a proto na ně logicky zmíněné ustanovení nedopadá (v podrobnostech srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 44/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jestliže tedy byl obviněný trestním příkazem, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2015, odsouzen pro přečin krádeže podle a následně se ještě téhož dne dopustil jednání popsaného ve skutkové větě pod bodem 12), bylo namístě jeho čin právně posoudit jako přečin krádeže podle , odst. 2 (v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle ).

Jelikož Nejvyšší soud shledal dovolání nejvyššího státního zástupce důvodným, zrušil podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. , v části, kterou byl podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. , ve výroku o vině pod bodem 12. a ve výroku o trestu za zde popsané jednání, a dále v bodu 2., kterým byl obviněný shledán vinným přečinem krádeže podle v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle a byl mu za to uložen trest, jakož i

všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto své rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady zároveň nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání.

Věc se tak vrací do stadia, kdy Krajský soud v Plzni bude muset věc znovu projednat a rozhodnout. V novém řízení o této věci bude povinen postupovat v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu (§ 265s odst. 1 trestního řádu).

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 18. 5. 2016

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu