Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2426/2016

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ladislavy Lebedové, advokátky se sídlem Ledeč nad Sázavou, Koželská 205.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. -918, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 95.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 3 % ročně z této částky od 21. 12. 2004 do 23. 10. 2015 ve výši 30.902,73 Kč a ve výši 3 % ročně z částky 95.000 Kč od 24. 10. 2015 do zaplacení (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 2. 2016, č. j. -952, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci 95.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 3 % ročně od 8. 12. 2006 do zaplacení (výrok I.), ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 95.000 Kč od 21. 12. 2004 do 7. 12. 2006 jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.), v nákladových výrocích jej potvrdil (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV.).

Odvolací soud tak rozhodl poté, co předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně (jeho mezitímní rozsudek ze dne 10. 4. 2012, č. j. -481, rozsudek ze dne 25. 10. 2013, č. j. -680, a ze dne 23. 12. 2014, č. j. -819) usneseními ze dne 15. 10. 2012, č. j. -508, ze dne 2. 4. 2014, č. j. -697, a ze dne 15. 6. 2015, č. j. -838, vždy zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež žalobce navrhl pro nepřípustnost odmítnout, popř. pro nedůvodnost zamítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. - dále jen „“).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle , věty první, dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.

V posuzované věci se žalovaná v dovolání - přes jeho obsáhlost - k otázce, v čem shledává přípustnost dovolání ve smyslu , vůbec nevyjádřila. Zákonnému požadavku nedostála zjevně proto, že vycházela z ve znění účinném do 31. 12. 2012, jestliže přípustnost dovolání opírá o jeho ustanovení ve spojení s . V dovolání vymezuje otázky, jež považuje za zásadně právně významné, a prosazuje názor, že v dovolání nastolené otázky jsou odvolacím soudem řešeny v rozporu s hmotným právem. Opomíjí tak, že od 1. 1. 2013 již není přípustnost dovolání ve smyslu založena na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Z hlediska způsobilosti založit přípustnost dovolání je proto právně bezvýznamné dovolací tvrzení, že dovoláním napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poněvadž v daném případě dovolací lhůta uplynula dne 2. 5. 2016 (viz ), nelze přihlížet k podání ze dne 13. 5. 2016, jímž žalovaná reagovala na vyjádření žalobce k dovolání, a ve kterém se k otázce přípustnosti dovolání vymezila tak, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení otázek (v dovolání označených jako otázky mající zásadní právní význam), které nebyly dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny. Doplnění dovolání po uplynutí dovolací lhůty je zapovězeno; k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. ).

Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje náležitost vyžadovanou a žalovaná včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. ) tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranila, dovolací soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 14. června 2016JUDr. Blanka Moudrápředsedkyně senátu