Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2199/2016

U S N E S E N Í

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 31. 3. 2015, č. j. -35, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce (pro celé řízení) a na osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že žalobce i bez právního zastoupení by měl být schopen alespoň rámcově vymezit skutkový děj, aby z něj logickým způsobem vyplynul nárok, který žalobce uplatňuje. To však žalobce ani k výzvě soudu neučinil. Soud prvního stupně shledal žalobu neprojednatelnou, když neobsahovala ani minimální náležitosti, a proto i žádost žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce zamítl.

Městský soud v Praze jako soud odvolací nesouhlasil s přesvědčením soudu prvního stupně, že by žalobce neuvedl takové skutečnosti, z nichž by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se žalobce žalobou domáhá, pro účely posouzení, zda žaloba je zjevně bezdůvodná či nikoli. Byť je podle odvolacího soudu žaloba neprojednatelná (k jejímu řádnému doplnění ostatně žádá žalobce ustanovit zástupce z řad advokátů), je z obsahu žalobcova podání zřejmé, že žalobce hodlá v řízení uplatnit nárok vůči státu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, na náhradu možných škod či nemajetkových újem, vzniklých mu v důsledku vydání rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 6. 2010, č. j. -263, kterým byl zamítnut návrh žalobce jako otce na zrušení jeho vyživovací povinnosti k nezletilé, a že tento rozsudek se snaží odklidit cestou žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost, o kterých se dosud vede řízení před Okresním soudem v Třebíči pod sp. zn. . Odvolací soud však uvedl, že právě tyto skutečnosti ukazují na zřejmě bezúspěšné uplatňování práva žalobcem podle , neboť existence nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení je podle OdpŠk podmíněno tím, že škoda byla způsobena pravomocným rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno k tomu příslušným orgánem, případně rozhodnutím předběžně vykonatelným bez ohledu na právní moc, pokud bylo rozhodnutí zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dokud tedy nebude rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 6. 2010, č. j. -263, zrušen pro nezákonnost, chybí v daném případě podstatná podmínka existence odpovědnosti státu za škodu. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním (č. l. 49), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení, v němž žalobce požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 10. 2015, č. j. -51, řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté s tím, že bylo-li potvrzeno usnesení o neustanovení zástupce pro celé řízení z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva, půjde i v případě dovolání proti tomuto usnesení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Odvolací soud však dospěl k závěru, že nelze zastavit řízení o žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť zde není totožnost procesních věcí, je-li požadováno ustanovení zástupce pro jiné řízení. Dále s odkazem na závěry usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl, že je na místě, aby otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Usnesením ze dne 4. 2. 2015 (správně 2016), č. j. -80, proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2015, č. j. -44, se nezastavuje.

Následně byl žalobce usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 4. 2016, č. j. -82, vyzván, aby si ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení výzvy zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2015, č. j. -44. Na výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 1. 5. 2016, v němž vyjádřil přesvědčení, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a tedy současně pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení v této věci, a opětovně požádal o jeho ustanovení. Právního zástupce si žalobce k výzvě soudu sám nezvolil.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Podle věty první platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:

1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.

3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (, a ).

V posuzované věci směřuje dovolání žalobce proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro celé řízení a zároveň bylo v uvedeném dovolání požádáno o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání (nikoliv proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé jako v případě posuzovaném v usnesení sen. zn. ). I v tomto případě se však uplatní závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. , , ).

Nejvyšší soud se proto zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci pro řízení o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení. Dospěl k závěru, že není splněna podmínka věty první , neboť ve věci jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Podle ustanovení účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Podle ustanovení věty první může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení jde zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku se pak jedná zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. , a ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem škody.

Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze podle § 8 odst. 1 OdpŠk uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. ).

Jedna z podstatných podmínek, za kterých stát odpovídá za škodu, tudíž v nyní posuzovaném případě nebyla naplněna, když rozhodnutí, které mělo žalobci způsobit tvrzenou újmu, nebylo pro nezákonnost zrušeno. To by samo o sobě vedlo k zamítnutí žaloby. Nejvyšší soud proto odkazuje na přiléhavé závěry odvolacího soudu o zřejmé bezúspěšnosti uplatňování práva žalobcem, obsažené v napadeném usnesení.

Vzhledem k tomu, že ve věci samé jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je i dovolání proti rozhodnutí soudu o nevyhovění žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení , platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska).

Žalobce tedy nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení a tím ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro to, aby byl žalobci ustanoven advokát pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání zastavil (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 1. června 2016

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu