Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
CDB98DEAD6BB8284C125800D003BD6CA.html
HTML · 14.16 KB
No categories available
29 Cdo 250/2016
29 Cdo 250/2016
U S N E S E N Í
Mgr. D. K.,
proti žalovaným
1) Ing. J. Š.,
zastoupenému Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, PSČ 141 00,
2) R. Š.,
a
3) SC Servis, s. r. o.
, se sídlem v Praze 3, Soběslavská 48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 46709088, o určení práva k obchodnímu podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 184/2004 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2012, č. j. 21 Cm 184/2004 -511, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2012, č. j. 14 Cmo 168/2012 -522, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2012, č. j. 21 Cm 184/2004 -511, se zastavuje.II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2012, č. j. 14 Cmo 168/2012 -522, se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. února 2012, č. j. 21 Cm 184/2004 -511, zastavil řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2009, č. j. 14 Cmo 125/2008 -215, podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání (výrok I.), a rozhodl o nákladech dovolacího řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání žalobkyně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně dovolání, jež bylo Nejvyššímu soudu předloženo dne 20. ledna 2016.
Řízení o „dovolání“ proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil podle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “), pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, spočívající v nedostatku funkční příslušnosti soudu k projednání „dovolání“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98 , a ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003 , uveřejněná pod čísly 10/2001 a 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 , § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. jako nepřípustné, aniž posuzoval splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky advokátem (§ 241 , § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Učinil tak proto, že dovoláním – jakožto mimořádným opravným prostředkem – lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, nezakládá žádné ustanovení občanského soudního řádu v rozhodném znění (srov. § 237 až 239 o. s. ř. o. s. ř. ).
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2016
JUDr. Petr Š u k
předseda senátu