Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5432/2014

29 Cdo 5432/2014

U S N E S E N Í

Hloubětín 61 s. r. o.,

Ing. Tomáši Zůzovi,

jako správci konkursní podstaty úpadkyně VELTEX spol. s r. o., identifikační číslo osoby 48 03 96 91, o zaplacení částky 14.128.595,05 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2014, č. j. -127, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 60.838,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. března 2014, č. j. -127, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek ze dne 16. září 2013, č. j. -68, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 14.128.595,05 Kč.

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , až 3, a , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “), z ustanovení , (dále jen „obč. zák.“) a z ustanovení , (dále jen „ “) a odkazuje na zjištěný skutkový stav v dané věci – uzavřel, že žalovanému (respektive konkursní podstatě úpadkyně VELTEX spol. s r. o.) vzniklo za období od 1. března 2011 do 11. července 2012 bezdůvodné obohacení v rozsahu shora uvedené částky, neboť nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně (dále jen „nemovitosti“) užíval bez právního důvodu a současně nebyl v dobré víře o tom, že nemovitosti zahrnul do soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně po právu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , když odvolací soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (konkretizovanou v dovolání) posoudil otázku dobré víry žalovaného ohledně (ne)existence věcného břemene k nemovitostem (rozuměj věcného břemene zřízeného ve prospěch společnosti FINEKO a .s. – dále jen „společnost“).

Dovolatel snáší argumenty na podporu názoru, podle něhož žalobkyně není v řízení aktivně věcně legitimována (z důvodu, že právo užívat sporné nemovitosti svědčí společnosti na základě věcného břemene) a dále polemizuje se závěrem odvolacího soudu, podle něhož nebyl při používání plodů a užitků z nemovitostí v dobré víře. Dále odvolacímu soudu vytýká, že zcela pominul okolnost, že výčet pohledávek za podstatou obsažený v ustanovení je taxativní.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a odvolání za nepřípustné.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalovaného, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá níže uvedené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž:

1) Pohledávka vzniklá třetí osobě vůči konkursní podstatě (jejímž představitelem je správce konkursní podstaty) z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že konkursní podstata v období od soupisu nemovitostí do jejich vyloučení užívala (jediná měla možnost užívat) nemovitosti, jež do ní podle následného rozsudku soudu nenáležely, je pohledávkou za podstatou ve smyslu ustanovení . K tomu srov. např. rozsudky ze dne 28. února 2007, sp. zn. , ze dne 30. července 2009, sp. zn. a ze dne 25. listopadu 2009, sp. zn , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2007, pod číslem 107, č. 5, ročník 2010, pod číslem 71 a č. 7, ročník 2011, pod číslem 106, jakož i důvody rozsudku ze dne 28. března 2012, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 97/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

2) Jestliže podle rozsudku soudu sepsaná věc nenáleží do konkursní podstaty, může se osoba, jejíž majetek byl takto po určitou dobu sepsán v konkursní podstatě a tam užíván, domáhat úspěšně žalobou podanou vůči správci konkursní podstaty vydání bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že konkursní podstata po určitou dobu užívala věc, jež do ní nenáležela. Při posuzování dobré víry správce konkursní podstaty u soupisu majetku do konkursní podstaty se uplatní judikaturní závěry formulované obecně k problematice dobré víry držitele, přičemž správce konkursní podstaty nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že sporné nemovitosti patří úpadkyni, a jako takové byly oprávněně zapsány do soupisu majetku konkursní podstaty, když v dané době probíhalo soudní řízení, jehož předmětem byl požadavek na vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty (odůvodněné tvrzením, že vylučovatel je jejich vlastníkem). K tomu viz opět rozsudek sp. zn. , rozsudek ze dne 29. května 2015, sp. zn. , jakož i důvody rozsudku ze dne 29. září 2014, sp. zn. , kde předmětem řízení byl požadavek tamní žalobkyně (ESOLUS s. r. o.) vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení, jež měl žalovaný (konkursní podstata úpadkyně VELTEX spol. s r. o.) získat užíváním nemovitostí (za období od 5. prosince 2005 do 31. prosince 2008).

3) Rozsudkem pro uznání podle ustanovení lze rozhodnout ve věci, jejímž předmětem je určení neexistence věcného břemene (srov. obdobně důvody usnesení ze dne 12. srpna 2004, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2004, pod číslem 173).

O tom, že zahájení řízení o určení neúčinnosti smlouvy o zřízení věcného břemene a o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene není překážkou litispendence ( ) ve vztahu k řízení, jehož předmětem je určení (ne)existence věcného břemene, nemůže být žádných pohyb; v takových řízeních totiž nejde o stejnou věc (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 14. listopadu 2014), která podle ustanovení bodu 7, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 14,128.595,05 Kč) částku 49.980,- Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu) a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ) celkem činí 60.838,80 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 31. května 2016

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu