Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 102/2016

U S N E S E N Í

L. B.

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, PSČ 18600, identifikační číslo osoby 47116617, o zaplacení 189 098 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2015, č. j. -118, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( – dále jen „“)

Nejvyšší soud, jako soud dovolací ( ), v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , (dále opět jen „“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. Sbírky, kterým se mění Sbírky, ve znění pozdějších předpisů).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2015, č. j. -118, není podle přípustné, neboť dovolatelka nevymezila otázku, kterou považuje za otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu za dosud nevyřešenou. Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014, dospěl k závěru, že pokud má být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud dovolacím soudem nevyřešenou. V citovaném usnesení Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Dovolatelka však, aniž by dovolacím soudem neřešenou otázku vymezila, namítá jen nesprávné právní posouzení aplikace , o silničním provozu, namítá, že došlo k záměně porušení povinností účastníka dopravní nehody a oprávněné osoby (žalobkyně), že nebyla správně posouzena otázka, zda došlo k porušení povinností zakotvených v zákona o silničním provozu, že nebyla správně posouzena otázka, zda došlo k porušení povinností zakotvených v , o pojistné smlouvě, a nebyla správně posouzena otázka, zda údajné porušení povinností mělo podstatný vliv na určení výše pojistného plnění. Dovolatelka navíc námitky k nesprávnému právnímu posouzení zakládá na vlastních tvrzeních a skutkových závěrech, na nichž však odvolací soud své právní posouzení nezaložil. Namítá, že řidička, která vozidlo v době dopravní nehody řídila, nejednala z jejího pověření a ani s jejím souhlasem, odvolací soud však vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že osoby, kterým žalobkyně svěřila pojištěné vozidlo (pan B., paní M.) jednaly z jejího pověření či s jejím souhlasem ve smyslu Všeobecných pojistných podmínek (dále jen VPP), a že podle čl. XV. odst. 5 VPP se povinnosti pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby vztahují i na další osoby, které jednaly z jejich pověření, či s jejich souhlasem. Dovolatelka dále vychází ze svého vlastního skutkového zjištění, že po dopravní nehodě se nejevilo, že došlo ke škodě převyšující 100 000 Kč, a nebylo zřejmé, že došlo k jakémukoli zranění. Odvolací soud však vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že při předmětné dopravní nehodě došlo ke zranění spolujezdce, byla-li po dopravní nehodě krev na palubní desce spolujezdce, a že na vozidle byla způsobena totální škoda. Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud pominul závěr, že řidička opustila místo nehody za účelem přivolání pomoci k vytažení havarovaného vozidla a po přivolání pomoci se na místo dopravní nehody vrátila, dovolatelka opětovně vychází z vlastního skutkového tvrzení, odlišného od skutkových závěrů odvolacího soudu, jestliže odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že paní M. se žalované pojišťovně přihlásila ke skutečnosti, že vozidlo v době dopravní nehody dne 3. 8. 2011 řídila, až 11. 4. 2013, tedy s velkým časovým odstupem.

Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Není-li tedy dovolání žalobkyně podle přípustné, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. června 2016

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu