Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2143/2016

23 Cdo 2143/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Studenta Media s.r.o., se sídlem v Praze 2, Anglická 140/20, PSČ 120 00, IČO 27678148, zastoupené JUDr. Janem Mikulášem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, PSČ 120 00, proti žalované Ing. Z. V., zastoupené Mgr. Radkou Seidlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1171/102a, PSČ 140 00, o ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2015, č. j. -190, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2015, č. j. -190, není přípustné podle , (jehož rozhodné znění,

do 31. prosince 2013, se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)

, dále opět jen „ “.

Dovolatelka dovozovala přípustnost svého dovolání z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Tuto otázku formulovala „kdo a jakým způsobem se může dopustit nekalosoutěžního jednání, resp. jednání v hospodářské soutěži“. Odvolací soud se při řešení této otázky měl odchýlit od rozhodovací praxe vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 30. května 2007, sp. zn. , ze dne 20. září 2010, sp. zn. , a ze dne 23. října 2003, sp. zn. .

Uvedené rozsudky stojí na právním názoru, že to, zda je jednání osoby jednáním v hospodářské soutěži, je nutno posuzovat pomocí zkoumání soutěžního záměru (cíle, účelu či orientace). Je-li soutěžní záměr objektivně dán, jedná se o jednání v hospodářské soutěži (bez ohledu na status jednající osoby jako podnikatele či nepodnikatele).

S tvrzením, že se odvolací soud odchýlil od uvedené judikatury, nelze souhlasit. Odvolací soud považoval za rozhodné, že žalovaná jednající jako tajemnice České studentské unie rozeslala smluvním partnerům žalobkyně dopis, který byl způsobilý snížit vážnost žalobkyně v očích těchto jejích smluvních partnerů, tedy negativně ovlivnit postavení žalobkyně v hospodářské soutěži.

Jednání žalované tedy objektivně (hodnoceno co do následků, působení na hospodářskou soutěž, nikoliv co do příčiny či motivace) sledovalo soutěžní cíl, bylo soutěžně orientováno. Odvolací soud proto jednání žalované posoudil jako jednání v hospodářské soutěži v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud se s tímto jeho posouzením ztotožňuje a považuje za důležité zdůraznit nutnost objektivního posuzování existence soutěžní orientace – byť úmyslem žalované mohlo být vyvolání následků v oblasti politické či morální, tedy nesoutěžní, objektivně, co do následku, její jednání znamenalo zpochybnění podnikatelských aktivit žalobkyně a tedy ovlivnění jejího postavení v hospodářské soutěži.

Předložená otázka proto nezakládá přípustnost dovolání.

Uvádí-li žalovaná pod bodem IV dovolání skutkové námitky, pak dovolací soud připomíná, že tyto nemohou založit přípustnost dovolání – tu mohou založit pouze právní otázky ( ), případně může být dána ze zákona ( ).

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2016

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu