Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 150/2016

20 Nd 150/2016

U S N E S E N Í

JUDr. Z. A.

1. České straně sociálně demokratické

, se sídlem v Praze 1, Hybernská 7 - Lidový dům, identifikační číslo osoby 00409171, a

2. Cíl, akciová společnost v Praze

, se sídlem v Praze 1, Hybernská 7 - Lidový dům, identifikační číslo osoby 26165376, zastoupeným prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Pobřežní 370/4, o 18 518 228 Kč s příslušenstvím a o smluvní pokutu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky vznesené žalobcem, takto:

Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Blanka Moudrá, JUDr. Pavel Krbek a JUDr. Ivana Zlatohlávková

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Ve shora označené právní věci podala první žalovaná dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. -476. V průběhu uvedeného dovolacího řízení vznáší žalobce podáním ze dne 26. 4. 2016 námitku podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“), kteří jsou v textu žalobcem jmenováni.

Námitku podjatosti žalobce odůvodňuje tím, že Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu si v rozporu se zákonem (před uplynutím soudcovské lhůty k podání vyjádření žalobce ve vztahu k dovolání první žalované a před uplynutím lhůty k podání subjektivně přípustného dovolání, jež svědčí žalobci) vyžádalo spis Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. „na popud ČSSD jakožto vládní politické strany, a to s cílem ovlivnit složení senátu, v jakém by měl dovolací soud o dovolání žalované ČSSD rozhodnout“. Takovým postupem Nejvyšší soud „jakožto instituce“ porušil ustanovení a a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “) a „též vědomě nedostál zákonným povinnostem vyplývajícím ze zákonného imperativu uvedeného v ustanovení , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)“. Nejvyšší soud „zaútočil“ na důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování dovolacího soudu „jako celku, tedy celé této soudní instituce“. Pomyslnou „obnovu důvěry“ nelze zajistit jinak, než vyloučením všech soudců Nejvyššího soudu a poté podáním kárného návrhu vůči soudcům, kteří se podíleli na uvedeném „excesu“.

K námitce podjatosti se vyjádřili členové senátu 33 Cdo - soudci JUDr. Blanka Moudrá, JUDr. Pavel Krbek a JUDr. Ivana Zlatohlávková, jimž byla věc k projednání a rozhodnutí podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přidělena - shodně tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům a nemají žádný zájem na výsledku řízení resp. vztah k věci.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Z obsahu námitky žalobce v první řadě plyne, že žalobcem vytýkaný postup (vyžádání soudního spisu po podaném dovolání první žalovanou) neprováděl Nejvyšší soud jako „správní orgán“ či v tomto smyslu jeho Občanskoprávní a obchodní kolegium, ale předsedkyně senátu 33 Cdo JUDr. Blanka Moudrá v rámci dovolacího řízení. Jmenovaná soudkyně tedy nejednala za soud „jakožto instituci“, ale postupovala po zahájení dovolacího řízení standardním procesním způsobem, přičemž pro postup soudce v řízení výslovně platí, že důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nepředstavuje (viz ). S tím koresponduje i jednoznačné vyjádření dotčených členů senátu 33 Cdo a obsah soudního spisu, z něhož se nepodává obava žalobce v tom směru, že by postup soudce či soudců (z hlediska námitky podjatosti irelevantní) měl vést k jakémukoli zvýhodnění dovolatelky (první žalované).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců senátu 33 Cdo Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení nebyly zjištěny, bylo rozhodnuto ve znění výroku tohoto usnesení.

Týká-li se námitka podjatosti rovněž členů o této námitce rozhodujícího senátu, je třeba dát jednoznačně přednost uchování funkčnosti rozhodovacího tělesa (tj. Nejvyššího soudu) i před případným nedostatkem jeho nestrannosti (tzv. koncept dirimace); zákon totiž pro případ námitky podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu neurčuje „nadřízený soud“ či „jiný orgán“, jemuž by náleželo o takové námitce rozhodovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2002, sp. zn. , či k otázce dirimace v evropském právu viz rovněž nález Ústavního soudu Slovenské republiky ze dne 17. září 2014, sp. zn. ).

Jestliže soudci senátu 33 Cdo, jimž byla věc podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přidělena k vyřízení, nejsou z projednávání a rozhodnutí této věci vyloučeni, je nadbytečné rozhodovat o (ne)podjatosti ostatních soudců Nejvyššího soudu, k nimž námitka žalobce rovněž směřovala.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. května 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu