Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 27/2016

KSPH 70 INS 27605/2014

70 ICm 171/2015

29 ICdo 27/2016

U S N E S E N Í

Mgr. Tomáše Zahumenského,

advokáta, se sídlem ve Frýdku-Místku, Josefa Václava Sládka 35, PSČ 738 01, jako insolvenčního správce dlužníka P. O., zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3330/220a, PSČ 100 00, proti žalovanému

F. Š.,

o určení výše vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka

P. O.

, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému odvolacímu soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ( )

se přikazuje

k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označené věci podal žalovaný odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. září 2015, č. j. -55.

Již v rámci odvolání datovaného 26. října 2015 (č. l. 59) a znovu pak podáními ze dne 11. ledna 2016 (č. l. 72) a ze dne 27. ledna 2016 (č. l. 79) navrhl odvolatel přikázání věci jinému odvolacímu soudu (Vrchnímu soudu v Olomouci), s tím, že je vážně nemocen a účast u soudu v Praze by pro něho byla ze zdravotních důvodů nevhodná až nemožná. Jednání odvolacího soudu se chce zúčastnit a věří, že u Vrchního soudu v Olomouci by toho byl schopen.

Žalobce (ve vyjádření z 26. února 2016) s přikázáním věci Vrchnímu soudu v Olomouci nesouhlasil, s tím, že sice nedokáže posoudit zdravotní potíže žalovaného, nicméně má za to, že žalovaný se mohl a může v jednání nechat zastoupit advokátem či obecným zmocněncem.

Podle ustanovení , (dále též jen „ “), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud, jenž je ve smyslu soudem nejblíže společně nadřízeným příslušnému odvolacímu soudu (Vrchnímu soudu v Praze) a odvolacímu soudu, jemuž má být věc přikázána (Vrchnímu soudu v Olomouci), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému odvolacímu soudu z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Okolnosti uváděné žalovaným (doložené potvrzeními o zdravotním stavu žalovaného) lze i přes nesouhlas žalobce považovat ve spojení s kratší vzdáleností Vrchního soudu v Olomouci od místa bydliště žalovaného za důvod pro delegaci věci tomuto odvolacímu soudu ve smyslu Nejvyšší soud proto přikázal projednání odvolání žalovaného proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Praze a rozhodnutí o tomto odvolání Vrchnímu soudu v Olomouci [a to též s přihlédnutím k tomu, že žalobce má (podle aktuálních údajů z insolvenčního rejstříku) jako insolvenční správce zapsané sídlo ve Frýdku-Místku].

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. března 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu