Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 538/2016

-25

U S N E S E N Í

P. K.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. K.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Kromě toho bylo rozsudkem rozhodnuto také ohledně obviněné J. Z., která byla podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

Jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Obvodní soud pro Prahu 5 skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný P. K. v době od března 2011 do června 2011 vylákal od poškozených R. P. a J. P. částku 369 217,50 Kč pod záminkou obstarání koupě osobního motorového vozidla v USA, přestože si byl vědom, že žádnou koupi neobstará a peníze takto získané od poškozených použije pro své potřeby. Ve výroku o vině jsou uvedena bližší zjištění týkající se konkrétních kroků, jimiž obviněný dosáhl toho, že mu poškození zčásti na jeho účet a zčásti na účet obviněné J. Z. zaslali peněžní prostředky zčásti v českých korunách a zčásti v amerických dolarech v celkové výši 369 217,50 Kč (21 500 USD).

Odvolání obviněného P. K., podané proti jeho se týkajícímu výroku o vině a trestu, bylo spolu s odvoláním obviněné J. Z. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný P. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Vytkl, že v řízení před oběma soudy byla opakovaně porušena jeho základní práva, zejména právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, aniž blíže uvedl, v čem konkrétně mělo porušení těchto práv spočívat. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo sebe obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Takovou škodou se podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč.

Skutek, tak jak ho zjistil Obvodní soud pro Prahu 5, evidentně vykazuje znaky přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Obviněný vytkl nesprávné právní posouzení skutku jen obecně, aniž uvedl, který nebo které ze zákonných znaků zmíněného přečinu nebyly podle jeho názoru naplněny. Za tohoto stavu se Nejvyšší soud nemohl s námitkami obviněného vypořádat jinak než rovněž obecným konstatováním, že skutek naplňuje znaky přečinu, jímž byl obviněný uznán vinným, a odkázat na odůvodnění rozhodnutí obou soudů.

Z obecně formulovaných námitek týkajících se porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu a spravedlivý proces nelze vyčíst, v čem konkrétně mělo porušení těchto práv podle názoru obviněného spočívat. Nejvyšší soud se tím pádem mohl omezit na obecné konstatování, že k porušení těchto práv nedošlo. Obviněný měl možnost vystupovat v řízení před soudem, uplatnit svou obhajobu, vyjádřit se k důkazům a učinit odpovídající návrhy v zájmu své obhajoby. Obhajoba obviněného byla založena na tvrzení, že poškození mu z minulosti dlužili peníze za jiný automobil, který jim v USA opatřil a jehož držitelem se stal B. P. (bratr poškozeného R. P.). Obviněný tedy podle této obhajoby uspokojoval svou nesplněnou pohledávku. Touto obhajobou se soudy zabývaly a ve shodě s provedenými důkazy ji považovaly za vyvrácenou. Není úkolem Nejvyššího soudu jako dovolacího soudu, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy, jasně, srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily. Nekonkrétní a paušálně založená polemika obviněného s rozhodnutími soudů prvního a druhého stupně nemůže být podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud do jejich rozhodnutí jakkoli zasahoval.

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 v části týkající se obviněného P. K. není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené usnesení Městského soudu v Praze, jímž zůstal výrok o vině obviněného P. K. nedotčen a jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného P. K. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. května 2016

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu