Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
75BBFF786D3B610EC1257FED0025C964.html
HTML · 11.25 KB
No categories available
29 NSCR 66/2016
KSPL 56 INS XY
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka J. K., narozeného XY, bytem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Martinem Voldřichem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Gogolova 228/8, PSČ 118 00, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele Urso Group S. E., se sídlem v Praze 5, Plzeňská 1270/97, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 29311004, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2015, č. j. KSPL 56 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil body I., II. a IV. výroku usnesení ze dne 29. července 2015, č. j. KSPL 56 INS XY, jimiž Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) zjistil úpadek dlužníka, prohlásil konkurs na majetek dlužníka a ustanovil insolvenčního správce.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dlužník dovolání, v němž zpochybňuje “procesní postup insolvenčního i odvolacího soudu“ a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení spolu s rozhodnutím insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. K otázce přípustnosti dovolání dovolatel pouze cituje § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “) [srov. str. 3, bod. II. odst. 2 dovolání].
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označené níže – dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 , a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 věty první a § 243f odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. neboť se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2016
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu