Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4742/2015

26 Cdo 4742/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce V. V., Č. L., zastoupeného JUDr. Františkem Divišem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Okružní 81/15, proti žalovaným 1. V. K., a 2.K. K., oběma P., zastoupeným Mgr. Petrou Krnošovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Arbesova 409/6, o vyklizení nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. června 2015, č. j. -106, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 1.800 Kč k rukám JUDr. Františka Diviše, advokáta se sídlem v Litoměřicích, Okružní 81/15, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaní napadli dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým potvrdil výrok rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 30. 10. 2014, č. j. -76, jímž byla žalovaným uložena povinnost vyklidit tam specifikované nemovité věci, změnil výrok o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku napadeného rozhodnutí není podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „ “ (čl. II bod 2. ), přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že v řízení o vyklizení bytu nelze přezkoumávat správnost pravomocného usnesení o příklepu vydaného v exekučním řízení, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 42/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Námitky, že při dražbě (v níž nabyl žalobce předmětné nemovitosti do svého vlastnictví udělením příklepu) došlo k porušení zákona, musí být uplatněny v exekučním řízení, které je rozděleno do několika relativně samostatných fází, jež jsou završeny usneseními, jejichž účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto. Tím více již takové otázky nelze řešit v nalézacím řízení o vyklizení nemovitých věcí.

Dovolatelé sice napadli dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak dovolání proti výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, neobsahuje údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( - ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné, neboť jimi bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [ , ].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 20. dubna 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu