Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1415/2016

20 Cdo 1415/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Vladimírem Kůrkou v exekuční věci oprávněného D. H., V. D., zastoupeného Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem, sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, Praha 1, proti povinné Bc. H. K., P., zastoupené Mgr. Martinou Klvaňovou, advokátkou, sídlem Těšnov 5, Praha 1, pro 67 000,- Kč, pro 7 000,- Kč měsíčně, vedené u soudního exekutora Mgr. Petra Polanského, Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. 131 EX 11565/12, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015, č. j. -385, takto:

Dovolání se odmítá.

Dovoláním napadeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil ve výrocích I.) a III.) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 5. 2015, č. j. -347, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 11. 2012, č. j. -16. Oba soudy dospěly k závěru, že dovolatelka zánik vymáhané pohledávky neprokázala, a tudíž důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení dán není.

Povinná v dovolání namítá nesprávnost skutkového závěru, že nebylo prokázáno, že vymáhaný dluh na výživném zanikl plněním; podle jejího názoru totiž „nelze odmítnout důkaz výpovědí svědka s tím, že nelze předpokládat, že tento svoji výpověď změní ve prospěch verze povinné“. Přípustnost dovolání pak spatřuje v tom, že tato „právní otázka“ dosud „nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena“. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.

K dovolání se vyjádřil oprávněný s odůvodněným závěrem, že není přípustné.

Nejvyšší soud dovolání projednal podle , , ve znění (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 ), dále jen „ “, jestliže směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému dne 26. 11. 2015.

Předně stojí za pozornost, že dovolatelka v dovolání uplatnila zjevně dovolací důvod jiný, než ten, který je coby přípustný uveden v ustanovení ; podstatou dovolání je totiž – pouze – nesouhlas se skutkovými závěry odvolacího soudu; dovolatelčiny námitky směřují vůči hodnocení již provedených důkazů, resp. tomu, že další, jí navržený, důkaz nebyl v řízení proveden (neboť jej soud měl za nadbytečný). Námitka neúplného dokazování však sama o sobě způsobilým dovolacím důvodem není, a potřebného nesprávného právního posouzení se tím podané dovolání nikterak nedotýká. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle ustanovení lze totiž vytknout, že odvolací soud buď posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. např. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. ); a tak tomu v případě posuzovaného dovolání očividně není.

Tím, že dovolatelka uplatnila v dovolání nezpůsobilý (skutkový) dovolací důvod, nevymezila (logicky ani vymezit nemohla) „způsobilé“ důvody přípustnosti dovolání, zakotvené v ustanovení ; již tím nemůže platit, jak se dovolatelka domnívá, že její „právní“ otázka (jestliže není vůbec otázkou právní) nebyla dosud dovolacím soudem „vyřešena“.

Uvedení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( a ), je povinnou náležitostí dovolání ( ), jejíž nedostatek nelze odstranit po uplynutí lhůty k dovolání ( ), přičemž podle ustanovení se pro dovolací řízení neuplatní „poučovací“ instrumentárium dle ustanovení

Takto vadné dovolání dovolací soud podle ustanovení odmítne, neboť pro tuto vadu nelze v řízení pokračovat.

Vzhledem k ustanovení tak dovolací soud učinil rozhodnutím předsedy senátu, a jen se stručným odůvodněním ve smyslu ustanovení

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. dubna 2016 JUDr. Vladimír K ů r k a předseda senátu