Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tz 14/2016

6 Tz 14/2016-26

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

I. C. ,

t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 20. 8. 2013, č. j. -29,

byl porušen zákon

v ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v neprospěch obviněného I. C.

Napadený trestní příkaz

s e

z r u š u j e .

Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, tj. mimo jiné i pravomocný rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 5. 5. 2015, č. j. -76, v celé jeho odsuzující části.

Okresnímu soudu ve Strakonicích se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :I.Předcházející řízení

1.

Trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 20. 8. 2013, č. j. -29,

jenž nabyl právní moci dne 11. 9. 2013, byl obviněný I. C. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkového zjištění dopustil tím, že

dne 4. 5. 2013 ve 14.55 hodin řídil osobní automobil tov. zn. Škoda Felicia LX, po místní komunikaci od obce Ř., okres S., směrem k pozemní komunikaci č. ... když byl u provozovny výkupu kovů kontrolován policejní hlídkou, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Strakonice, Odboru dopravy, ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2711/B/09/PHL, pravomocným dne 5. 11. 2009, mu byla mimo jiné uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců se započetím od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a ke dni 4. 5. 2013 neprokázal ve smyslu ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů odbornou způsobilost podle , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonům ve znění pozdějších přepisů, zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění, s odkazem na ustanovení výše uvedeného zákona.

2. Obviněný byl odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců.

II.Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

3. Proti uvedenému trestnímu příkazu podal

ministr spravedlnosti České republiky

(dále jen „ministr spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Ve svém mimořádném opravném prostředku zaujal názor, že okresní soud při vydání napadeného rozhodnutí, jímž obviněného uznal vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zřejmě vycházel z toho, že v době jízdy (4. 5. 2013) byla sankce spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu deseti měsíců, uložená obviněnému rozhodnutím Městského úřadu ve Strakonicích již vykonána (dnem 5. 9. 2010), avšak obviněný nepožádal o vrácení řidičského oprávnění a neprokázal způsobilost k opětovnému řízení motorových vozidel. Jakkoli byl v soudní praxi uplatňován právní názor, že i v takovém případě se jedná o označený přečin, z usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , vyplynulo, že takové jednání znaky přečinu podle tr. zákoníku nevykazuje. S poukazem i na další navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. , 33/2014, 14/2015) činí ministr spravedlnosti závěr, že takové jednání může být kvalifikováno nejvýše coby přestupek.

4. Vzhledem k uvedenému ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud

· podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 20. 8. 2013, č. j. -29, byl porušen zákon v neprospěch obviněného I. C.,· podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a také zrušil další rozhodnutí na něho obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,· podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Strakonicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

5. Intervenující

státní zástupce

Nejvyššího státního zastupitelství se s obsahem podané stížnosti pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl způsobem v ní uvedeným.

III.Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

6.

Nejvyšší soud

ve veřejném zasedání přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že

zákon byl porušen

.

7. S ministrem spravedlnosti je třeba souhlasit, pokud dovozuje, že podřazení skutku popsaného v napadeném trestním příkazu pod zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku není zákonné.

8. Podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dopustí ten,

kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykoná činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl.

9. Okresní soud při vydání trestního příkazu dospěl k právnímu závěru, že obviněný popsaným jednáním naplnil zákonné znaky označeného přečinu tím, že (tzv. právní věta)

„mařil výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonával činnost, pro kterou oprávnění podle jiného právního předpisu pozbyl“.

Takto dovozený právní závěr je závěrem vadným.

10. Jak důvodně poukazuje ministr spravedlnosti, závěr zastávaný okresním soudem není správný, neboť byl překonán usnesením velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. . Velký senát Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí konstatoval, že ustanovení určuje toliko postup pro vrácení řidičského oprávnění, které řidič ze zákona o silničním provozu pozbyl, a který lze znovu získat pouze na základě rozhodnutí příslušného správního úřadu o vrácení tohoto řidičského oprávnění za splnění zákonem stanovených podmínek. Dále dovodil, že ze znění a vzájemného kontextu ustanovení a zřetelně vyplývá, že právní důsledek dosažení celkového počtu 12 bodů spočívající v pozbytí řidičského oprávnění podle , mající sankční povahu, skončí rovněž uplynutím doby jednoho roku. Důsledkem pozbytí či ztráty řidičského oprávnění není nic jiného, než po dobu jednoho roku trvající nezvratný a ničím neovlivnitelný zákaz řídit motorové vozidlo, přičemž právě po uplynutí jednoho roku lze tento důsledek odstranit na základě postupu upraveného v ustanovení citovaného zákona. Z těchto důvodů uzavřel, že se

„[ř]idič, který pozbyl řidičské oprávnění podle § 123c odst. 3 tohoto zákona, nalézá ve stejném postavení jako řidič, který vykonal trest či sankci (dále jen „sankce“) zákazu řízení motorového vozidla, která mu byla uložena rozhodnutím soudu či jiného orgánu veřejné moci. Jestliže řidič vykonal tuto sankci a pak přesto řídil motorové vozidlo, aniž prokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění, které pozbyl v důsledku uložené sankce ( , ), není možné dospět k závěru, že mařil výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána... Nelze však ani konstatovat, že mařil výkon rozhodnutí orgánu veřejné moci tím, že vykonával činnost, pro kterou pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu, jelikož povinnost plnit podmínky stanovené v rozhodnutí soudu či jiného orgánu veřejné moci, k jehož ochraně ustanovení tr. zákoníku směřuje, lze jen v rozsahu, v jakém byly obviněnému tímto rozhodnutím vysloveny. Po výkonu sankce zákazu řízení motorových vozidel, jež byla uložena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, nepředstavuje řízení motorového vozidla v době, kdy pozbytí řidičského oprávnění jako důsledek takto uložené sankce stále trvá, výkon činnosti, kterou by mařil nebo podstatně ztěžoval výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci.“

11. Na základě těchto závěrů je proto zřejmé, že po skončení lhůty jednoho roku označené v již nemůže osoba (obviněný), která řídí motorové vozidlo, ač jako řidič pozbyla řidičské oprávnění podle tohoto zákona, naplnit skutkovou podstatu přečinu podle tr. zákoníku, a to ani za situace, že jí řidičské oprávnění pro nedodržení postupu podle nebylo vráceno. Platí totiž, že „

zákaz řídit motorové vozidlo“

a povinnost obviněného jej respektovat, plynoucí z rozhodnutí orgánu veřejné moci, skončily – ve smyslu relevantním z hlediska naplnění zákonných znaků přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku – právě uplynutím této lhůty.

12. Na základě těchto poznatků dospěl Nejvyšší soud k závěru o důvodnosti podané stížnosti pro porušení zákona. Obviněný byl totiž napadeným trestním příkazem uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku pro jízdu s označeným motorovým vozidlem, kterou uskutečnil poté, co sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců, uloženou mu pravomocným rozhodnutím Městského úřadu Strakonice, Odboru dopravy, ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 2711/B/09/PHL,

vykonal, tj. v době, kdy touto činností žádný výkon úředního rozhodnutí ve smyslu zákonného znaku označeného přečinu nemařil.

13. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 20. 8. 2013, č. j. -29, byl porušen zákon v neprospěch obviněného I. C., tento trestní příkaz zrušil, přičemž zrušil i další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Těmito navazujícími rozhodnutími jsou nejen ta, která byla vydána ve věci sp. zn. , tj. ve stížnosti pro porušení zákona zmiňovaná usnesení ze dne 14. 8. 2014, č. j. -45, a ze dne 1. 10. 2014, č. j. -58, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 11. 2014, č. j. -67, příp. jiná, ale též celá odsuzující část rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 5. 5. 2015, č. j. -76, neboť odsouzení obviněného tímto rozsudkem pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spočívá na zjištění o porušení zákazu činnosti řízení motorových vozidel, který byl obviněnému uložen stížností pro porušení zákona napadeným a Nejvyšším soudem zrušeným trestním příkazem. Nejvyšší soud proto zrušil i odsuzující část tohoto rozsudku. Protože ve věci je třeba učinit další rozhodnutí, přikázal Nejvyšší soud Okresnímu soudu ve Strakonicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. března 2016

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu