Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
EB2D0095D95B3DB7C1257FD30025F2AB.html
HTML · 11.29 KB
No categories available
21 Cdo 851/2016
21 Cdo 851/2016
U S N E S E N Í
J. M.
DIAMO, státnímu podniku
se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČO 000 02 739, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 8 C 188/2008 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. listopadu 2015 č.j. 15 Co 63/2015 -397, takto:
I. Dovolání žalovaného
se odmítá.
II. Žalovaný
je povinen
zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Štefánie Fajmonové, advokátky se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř. ):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3.11.2015 č. j. 15 Co 63/2015 -397 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce výše škody na výdělku srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.4.1999 sp. zn. 21 Cdo 350/98 uveřejněném pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 1999, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2002 sp. zn. 21 Cdo 1185/2002 , uveřejněném pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003, k otázce zjišťování průměrného výdělku srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2009 sp. zn. 21 Cdo 1997/2008 , který byl uveřejněn pod č. 109 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2010, popřípadě v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2015 sp. zn. 21 Cdo 1/2015 , k otázce možnosti přiznat poškozenému zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku i do budoucna jako tzv. rentu srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2008 sp. zn. 21 Cdo 3107/2007 , uveřejněném pod č. 39 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li žalobce, že odvolací soud nepřihlédl k poučení danému soudem prvního stupně podle ustanovení § 118a o.s.ř. , „jehož doslovná formulace se neobjevila v protokolu o jednání“, (z níž není zřejmé, k jakému neúplnému tvrzení se mělo poučení vztahovat),
uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňuje-li tím skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci). Dovolání tak trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. dubna 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu