Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 10/2016

7 Tz 10/2016-14

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. března 2016 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. T. , proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. , a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. ,

byl porušen zákon

Tento trestní příkaz se zrušuje. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu Plzeň-město se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Samosoudce Okresního soudu Plzeň-město vydal dne 20. 3. 2014 ve věci vedené pod sp. zn. , podle § 314e odst. 1 tr. ř. trestní příkaz, kterým uznal vinným obviněného P. T. přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a obviněného odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Současně zrušil podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 25. 2. 2014, a zrušil všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu 48 měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 30 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 13. 6. 2014.

Proti výroku o trestu uloženému tímto trestním příkazem podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. T. Odkázal v ní na to, že podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Tímto ustanovením se však Okresní soud Plzeň-město důsledně neřídil, když obviněnému P. T. uložil trestním příkazem ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. , trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu 40 měsíců.

Ministr spravedlnosti pro úplnost uvedl, že restriktivní podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu tr. ř. se v tomto případě neuplatní. Jak výstižně zmínil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 108/2011, „takovým postupem bylo porušeno právo obviněného na řádné projednání věci v hlavním líčení, když mu byl uložen trest, který lze uložit pouze po projednání věci v hlavním líčení a nikoliv trestním příkazem.“ Z přiloženého spisového materiálu vyplývá, že obviněný P. T. byl v trestní věci téhož soudu vedené pod sp. zn. pravomocně odsouzen za trestnou činnost, kterou spáchal dne 16. 7. 2014, tedy v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení. Je tak ohrožen rozhodnutím soudu o přímém výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen ve výměře odporující zákonu.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl,

aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. T. , podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a zrušil i všechna další rozhodnutí na trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený trestní příkaz, i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná, protože napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. T.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Je zcela zřejmé, že Okresní soud Plzeň-město porušil zákon v neprospěch obviněného tím, že mu uložil podmíněný trest odnětí svobody ve výměře 15 měsíců, ačkoliv podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. zákoníku lze uložit trest odnětí svobody ve výměře do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Trest odnětí svobody uložený ve výměře nad horní hranicí trestní sazby odnětí svobody, který lze uložit trestním příkazem, je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným (srov. též rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu 1/2001 pod T-7).

Nejvyšší soud proto vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného P. T. , podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a současně zrušil i všechna rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. uložil Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud proto ve věci znovu rozhodne a je při tom podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který v této věci vyslovil Nejvyšší soud.

Poučení

: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Jindřich Urbánek

předseda senátu