Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 14/2016

-10

U S N E S E N Í

M. R.,

a rozhodl

takto

:

Podle analogie §

4 odst. 4 , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,n“),

se

usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. , ve výroku pod bodem I. jímž bylo ve smyslu ustanovení § 4a odst. 3 zákona rozhodnuto, že se

na odsouzení občana České republiky

M. R.

, rozsudkem Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. g, hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

zrušuje

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. g

,

byl M. R. uznán vinným zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu podle § 127, § 128 odst. 1, č. 4, § 129 č. 1 a 2, § 130 čtvrtý případ, § 15 rakouského tr. zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let.

Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl usnesením ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. , tak, že se

na odsouzení občana České republiky M. R. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Dne 25. 2. 2016 podal Krajský soud v Brně pod sp. zn. Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu podle analogie § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo rozhodnuto, že se předmětné cizozemské rozhodnutí uznává na území České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl, že se

na odsouzení občana České republiky M. R.

,

výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 1. 2014, sp. zn. , bylo rozhodnuto,

že se na území České republiky uznává pravomocný rozsudek Zemského soudu Korneuburg ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. g, jímž byl obv. M. R. uznán vinným

zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu podle § 127, § 128 odst. 1, č. 4, § 129 č. 1 a 2, § 130 čtvrtý případ, § 15 rakouského tr. zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let.

Vzhledem k tomu, že o Rejstříku trestů neobsahuje ustanovení, které by upravovalo zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaného podle zákona v takovém případě, postupoval Nejvyšší soud podle ustanovení svým obsahem nejbližšího a zrušil citované usnesení podle zákona.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. .

Na základě tohoto rozhodnutí pak v opisech a výpisech z evidence Rejstříku trestů nelze u M. R. vykazovat původně zaznamenané odsouzení cizozemským soudem, neboť Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání podle § 4 odst. 1 zákona.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. 3. 2016

JUDr. Stanislav Rizman

předseda senátu

předseda senátu