Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 21/2016

11 Tcu 21/2016-22

U S N E S E N Í

takto:

na odsouzení

občana České republiky,

A. K.

, rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. 212 Ds 149 Js 53619/12, a to pro trestné činy krádeže v souběhu s řízením motorového vozidla bez řidičského průkazu a rušením domácího klidu,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. 212 Ds 149 Js 53619/12, který nabyl právní moci téhož dne, byl A. K. uznán vinným trestnými činy krádeže v souběhu s řízením motorového vozidla bez řidičského oprávnění a rušením domácího klidu, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.

Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Pirna se odsouzený A. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

1.

v blíže nezjištěné době od 22.00 hod. dne 29. 10. 2012 do 03.00 hod. dne 30. 10. 2012 vnikl do osobního vozidla Suzuki poškozeného R. L., které kolem 19.00 hod. zaparkovala a uzamkla na ulici S. P. S., na úrovni domu v D. dcera poškozeného L. L. Odsouzený, který za pomocí tzv. „polského klíče“ překonal zámek řízení, předmětné vozidlo v hodnotě 2.500 euro odcizil se záměrem odjet s ním do České republiky,

2.

odsouzený jel po silniční komunikaci z D. do P., a poté dále do obce G. až ke křižovatce, kde v důsledku únavy a předtím užitého amfetaminu vyjel z jízdní dráhy a narazil čelně do stromu, přičemž bylo vozidlo značně poškozeno. I přesto pokračoval v jízdě dále směrem k hraničnímu přechodu B., kdy si všiml, že je pronásledován policejní hlídkou. Asi 400 metrů po odbočce O. vyjel ze silnice, sjel s vozidlem cca 3 metry ze svahu, až se vozidlo zastavilo a snažil se z místa uprchnout. Při páchání trestného činu si byl vědom toho, že nemá oprávnění k řízení motorového vozidla,

3

. na svém útěku dne 30. 10. 2012 v době od 13.38 hod. do 04.55 hod. vnikl bez souhlasu majitelky paní K. na pozemek a poté do sklepní šachty domu G. v H.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 26. 2. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený A. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se pro svůj prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, když se rovněž

dopustil neoprávněného vniknutí do obydlí jiného. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů a obsahu spisu rovněž vyplynulo, že v minulosti byl pro majetkovou trestnou činnost ve Spolkové republice Německo odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 3. 2016

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu