Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4309/2015

20 Cdo 4309/2015

U S N E S E N Í

Bohemia Faktoring

,

s. r. o

., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému

L. F.

, pro 53 625,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2015, č. j. -195, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2015, č. j. -195, a usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 2. 2015, č. j. -150,

se ruší

a věc

se vrací

Okresnímu soudu Plzeň-jih k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 12. 2. 2015, č. j. -150, kterým okresní soud zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 22. 9. 2009, č. j. -6. Odkázal na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž rozhodčí doložka, která svěřuje určení rozhodce právnické osobě, jež není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je neplatná pro rozpor s § 39 obč. zák. Stejně jako soud prvního stupně dále v případě nákladů řízení uzavřel, že zavinění na zastavení exekuce lze klást k tíži oprávněné, v tomto směru poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. .

Dovolatelka uvedla, že postup soudního exekutora je šikanózní, vedený zřejmým úmyslem dosáhnout zisku na úkor oprávněné, resp. přenést náklady neúspěšných prováděných exekucí na ni. Namítá, že dříve, než soudní exekutor rozhodl o zastavení exekuce, mělo být pravomocně rozhodnuto o změně, resp. o zamítnutí návrhu na změnu účastníka. V tomto směru poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2010, sp. zn. . Dále poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , z něhož vyplývá, že nevyhovění návrhu na vstup nového účastníka do řízení může dojít výjimečně, musí být prokázáno porušení dobrých mravů a musí být prokázáno, že se jedná o zneužití procesních předpisů. Skutečnost, že společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. je cizozemským subjektem, je pro učinění závěru o zamítnutí návrhu na vstup nového účastníka do řízení nedostatečné. Oprávněná nesouhlasila ani s výrokem o nákladech řízení. Uvedla, že v době podání návrhu na nařízení exekuce neporušila žádnou právní povinnost, svůj názor uplatnila v souladu s tehdejší rozhodovací praxí soudu, k jejíž změně došlo až později.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ( ).

V posuzované věci oprávněná ve smyslu ustanovení podáním ze dne 16. 10. 2014 navrhla vstup jejího procesního nástupce do exekučního řízení. Procesní nástupce oprávněné v tomtéž podání vyslovil podle ustanovení souhlas se svým vstupem do řízení na místo dosavadní oprávněné. Pověřený soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, usnesením ze dne 18. 12. 2014, č. j. 103 EX 30394/09-54, zamítl návrh oprávněné na vstup jejího procesního nástupce do řízení. Proti tomuto usnesení podala oprávněná včasné odvolání. Ještě před tím, než odvolací soud rozhodl o tomto odvolání, Okresní soud Plzeň-jih usnesením ze dne 12. 2. 2015, č. j. -50, exekuci na základě ustanovení ex. řádu zastavil a uložil oprávněné povinnost uhradit pověřenému soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Následně odvolací soud toto usnesení soudu prvního stupně v záhlaví označeným usnesením potvrdil. V mezidobí však Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. , usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu oprávněné na vstup jejího procesního nástupce do řízení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 13. srpna 2015, sp. zn. , předně uvedl, že jestliže soudní exekutor rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, který oprávněná podala až poté (v daném případě o více než jeden měsíc později), co navrhla vstup jejího procesního nástupce do řízení, ještě před tím, než bylo pravomocně rozhodnuto o dříve podaném návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na její straně, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. ). Soudní exekutor měl nejprve samostatně rozhodnout o návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na straně oprávněné a až poté, jakmile by bylo najisto postaveno, kdo bude nadále v exekučním řízení vystupovat jako osoba oprávněná, rozhodnout o návrhu (případně již původní) oprávněné na zastavení exekuce. Procesní nástupce oprávněné musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (srov. ve spojení s ustanovením ). Ze shora uvedeného proto k dovolatelkou předestřené otázce vyplývá, že nelze rozhodnout o zastavení exekuce dříve, než je pravomocně rozhodnuto o návrhu účastníka podle ustanovení , resp. ustanovení ex. řádu, na vstup jeho procesního nástupce do řízení.

K návrhu oprávněné na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí dovolací soud uvádí, že užití tohoto institutu je v exekučním řízení z povahy věci vyloučeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. ). O tom, že podanému návrhu nelze vyhovět, dovolací soud nevydává zvláštní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2006 pod poř. č. 73).

Z výše uvedeného vyplývá, že závěry odvolacího soudu ohledně otázky, zda lze rozhodnout o zastavení exekuce dříve, než je rozhodnuto o návrhu účastníka podle ustanovení , resp. ex. řádu, na vstup procesního nástupce do řízení, nejsou správné; Nejvyšší soud České republiky proto dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2015, č. j. -195, zrušil ( ), aniž se zabýval dalšími dovolacími námitkami. S ohledem na to, že důvody pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i pro usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 2. 2015, č. j. -150, zrušil Nejvyšší soud i toto usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu Plzeň-jih k dalšímu řízení ( věta první a druhá ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (srov. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. března 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu