Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5571/2015

25 Cdo 5571/2015

U S N E S E N Í

Mgr. L. H.

, proti žalovanému

Mgr. M. O.

, advokátovi se sídlem Praha 1, Nekázanka 11, zastoupenému Mgr. Jiřím Kubíčkem, advokátem se sídlem Praha 1, Nekázanka 11, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2015, č. j. -245, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2015, č. j. -245, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2014, č. j. -191, jímž byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení, neboť byla podána opožděně.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , neboť soud prvního stupně i odvolací soud nesprávně právně posoudily běh objektivní lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení. Dle názoru dovolatelky se do běhu lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení podle nepočítá doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadená usnesení postupem podle V průběhu trvání lhůty k dovolání zaslala dovolatelka doplnění dovolání, v němž uvádí další dovolací důvody, jimiž mají být další y zaslané soudu prvního stupně k obnově řízení, jež mohou přivodit pro dovolatelku příznivější rozhodnutí ve věci.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 1. 1. 2013, tj. po účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl (a náležitosti dovolání posoudil) podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „ “) – srov. čl. II bod 1 a 7

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatelka zjevně odkazuje na ve znění účinném do 31. 12. 2012. Přípustnost dovolání zdůvodňuje tím, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, přičemž odkazuje na ustanovení , ačkoli ustanovení ve znění od 1. 1. 2013 již na odstavce a písmena členěno není a přípustnost dovolání na zásadním právním významu napadeného rozhodnutí nezakládá. Rovněž v dovolacím návrhu dovolatelka navrhuje zrušit napadená rozhodnutí podle , ač podle rozhodné právní úpravy již ustanovení obsahuje jinou právní úpravu a rozhodnutí o dovolání je upraveno v ustanoveních a násl.

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení , je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a v čem konkrétně naplnění předpokladů přípustnosti spočívá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála, odvozuje-li přípustnost dovolání ze znění , jež bylo účinné do 31. 12. 2012 a jež upravovalo přípustnost dovolání odlišně (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2014, sp. zn. , a ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. ).

Z obsahového hlediska dovolání nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, trpí tedy vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna ( věta první ). Z ustanovení přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá.

Nad rámec důvodů, jež zcela postačují pro odmítnutí dovolání, dovolací soud uvádí, že pokud dovolatelka zpochybňuje posouzení lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení dle , zjevně přehlédla, že celé znění citovaného ustanovení zní „Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.“ Přičemž ustanovení upravuje pouze žalobu pro zmatečnost a dovolací praxe je ustálena v závěru, že bylo-li proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno dovolání, vztahuje se vyloučení zápočtu doby od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu podle toliko na běh lhůt pro podání žaloby pro zmatečnost, nikoliv žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. března 2016

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu