Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
5CF38FF384F06B11C1257FB50025DDDA.html
HTML · 18.99 KB
No categories available
3 Tz 1/2016
3 Tz 1/2016-18
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
L. R.
,
proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř.
takto
:
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014,
byl porušen zákon
v neprospěch obviněného L. R. v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. b) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) a § 160 odst. 2 tr. ř.
Citované usnesení
se zrušuje
v celém rozsahu.
Zrušují se také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku se
přikazuje
, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek - 1. oddělení obecné kriminality (dále jen policejní orgán) ze dne 8. 7. 2014, č. j. KRPT-117016-7/TČ-2014-070271-104, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného L. R. pro přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle § 286 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se měl dopustit skutkem podrobně popsaným ve výrokové části tohoto usnesení.
Právní účinky tohoto usnesení nastaly ve vztahu k obviněnému dnem
10. 7. 2014
, kdy mu bylo usnesení doručeno.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, o které rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.
Proti citovanému usnesení státního zástupce podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. R. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru v posuzované věci státní zástupce porušil ustanovení § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., přičemž v řízení předcházejícím byla porušena též ustanovení § 143 odst. 1, § 146 odst. 2 písm. a) a § 160 odst. 2 tr. ř. Ministr spravedlnosti namítl, že policejní orgán předložil stížnost obviněného podanou proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání předčasně, neboť nevyčkal, až uplyne lhůta k podání této stížnosti všem oprávněným osobám. U obviněného byl totiž dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., přičemž obhájkyni obviněného bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání až dne 22. 8. 2014 a státní zástupce rozhodl o stížnosti obviněného proti tomuto usnesení již dne 1. 8. 2014.
Vzhledem k uvedenému ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, jakož i další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde jeho zrušením, pozbydou podkladu. Dále ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal věc státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud před svým rozhodnutím doručil opis podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyššímu státnímu zastupitelství a obviněnému L. R. a jeho obhájci s tím, že uvedené strany mají právo vyjádřit se k podané stížnosti pro porušení zákona, ale nikdo z nich nevyužil tohoto práva.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal v rozsahu vyplývajícím z ustanovení § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného L. R.
K námitce ministra spravedlnosti, v níž zpochybnil procesní postup státního zástupce při rozhodování o stížnosti obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, uvádí Nejvyšší soud následující. Z ustanovení § 146 odst. 2 tr. ř. vyplývá povinnost orgánu činného v trestním řízení vyčkat uplynutí běhu zákonné třídenní lhůty k podání stížnosti proti usnesení u všech osob oprávněných podat tuto stížnost. Jestliže se určité usnesení oznamuje jak obviněnému, tak jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta k podání stížnosti od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději (§ 143 odst. 1 tr. ř.). Jak vyplývá ze spisových podkladů v posuzované trestní věci obviněného L. R., usnesení příslušného policejního orgánu o zahájení jejího trestního stíhání ze dne 8. 7. 2014, č. j. KRPT-117016-7/TČ-2014-070271-104, bylo oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení, a to obviněnému dne 10. 7. 2014 a jeho obhájkyni Mgr. Markétě Rájecké až dne 22. 8. 2014. Ze spisového materiálu vyplývá, že již v době vydání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání L. R. byly u obviněného dány důvody nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť obviněný L. R. se toho času nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 6 T 130/2013 .
Opatřením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 0 Nt 1649/2014 , tedy až poté, co dozorový státní zástupce zamítl stížnost obviněného směřující do rozhodnutí policejního orgánu o zahájení jeho trestního stíhání, byl obviněnému L. R. ustanoven v intencích ustanovení § 39 tr. ř. obhájce, a to Mgr. Markéta Rájecká, advokátka se sídlem ve Frýdku-Místku. Mgr. Markétě Rájecké bylo usnesení o zahájení trestního stíhání jmenovaného včetně opatření soudu o ustanovení obhájce společně s vyrozuměním o konání výslechu obviněného doručeno policejním orgánem dne 22. 8. 2014.
Pokud tedy státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014,
zamítl stížnost obviněného podanou proti citovanému usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, jde o rozhodnutí předčasné a v rozporu se zákonem.
V daném případě totiž bylo povinností policejního orgánu vyčkat zda si obviněný obhájce sám zvolí, případně až mu bude ustanoven soudem, a oznámit usnesení o zahájení trestního stíhání i obhájci obviněného, v daném případě Mgr. Markétě Rájecké, neboť u obviněného byl dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Za tohoto stavu tudíž policejní orgán nemohl stížnost, kterou si podal sám obviněný proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, postoupit k rozhodnutí státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, ale měl učinit nezbytné úkony k tomu, aby zmíněné usnesení mohlo být oznámeno též obhájkyni obviněného. Teprve poté, co by již uplynula zákonná lhůta k podání stížnosti, popřípadě k jejímu doplnění, všem oprávněným osobám, měl policejní orgán věc předložit příslušnému státnímu zástupci. Proto není v souladu se zákonem ani postup státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, neboť za popsaného stavu nemohl rozhodnout o podané stížnosti. Jeho usnesení bylo tedy předčasné a v rozporu s právem obviněného na obhajobu, takže byla porušena ustanovení § 146 odst. 2 písm. a), § 147 odst. 1 písm. b), § 148 odst. 1 písm. c) a § 160 odst. 2 tr. ř.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, shledal podanou stížnost pro porušení zákona jako důvodnou. Proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a § 160 odst. 2 tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. R. Porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného, je zřejmé z toho, že dozorující státní zástupce rozhodl předčasně o stížnosti obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, aniž by vyčkal uplynutí lhůty k podání stížnosti.
Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovené porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného L. R., podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, a to včetně všech dalších rozhodnutí obsahově na ně navazujících, pokud jejich zrušením pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud závěrem připomíná, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení
: Proti tomuto rozsudku není přípustný další opravný prostředek.
V Brně dne 17. 2. 2016
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu