Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 35/2016

32 Nd 35/2016

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 předložil podle ustanovení (dále jen „ “) spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce, aby věc – o náhradu škody ve výši 16 629 Kč, která je u něho vedena pod sp. zn. – byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Prostějově. Žalobce odůvodnil tento svůj návrh tím, že škoda, která vznikla nečinností žalované, mu byla způsobena na mzdě, kterou mu vyplácí „M. P.“

Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově nevyjádřila.

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušenému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Okresnímu soudu v Prostějově návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, ročník 2001, část I., pod pořadovým číslem 172, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Žalobcem uváděný důvod pro přikázání věci jinému soudu sice není podle Nejvyššího soudu natolik závažný, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy, nicméně z obsahu spisu plynou jiné okolnosti, které je nutno považovat za relevantní z hlediska úvah o naplnění předpokladů pro delegaci věci z důvodu vhodnosti. Žalobcem popsaný jeho nepříznivý zdravotní stav v žalobě, doložený rozhodnutím Vojenského úřadu sociálního zabezpečení o změně stupně invalidity (č.l. 18 spisu), v kombinaci se značnou vzdáleností mezi bydlištěm žalobce, které je v obvodu soudu, jemuž je přikázání věci navrhováno, a sídlem příslušného soudu, představují okolnosti, které opodstatňují postup podle Lze totiž očekávat, že skutečnosti podstatné pro rozhodnutí budou spolehlivě zjištěny a řízení proběhne rychleji a hospodárněji u soudu, jemuž má být podle návrhu věc delegována, aniž by se tak stalo na úkor postavení žalované, u níž (tím že se nevyjádřila) vznikl důvodný předpoklad, že nemá proti navrhovanému postupu námitek.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle Okresnímu soudu v Prostějově přikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 3. 2016

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu