Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 56/2014

KSOS 39 INS XY

-91

U S N E S E N Í

J. H.

, narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 XY, o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání

Ing. Richarda Benýška

, insolvenčního správce, se sídlem v Olomouci, Šemberova 66/9, PSČ 772 00, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, PSČ 709 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. července 2013, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 23. dubna 2013, č. j. XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zprostil funkce dosavadního insolvenčního správce Ing. Richarda Benýška (dále jen „R. B.“) [bod I. výroku] a novým insolvenčním správcem ustanovil Ing. Martina Koubka (bod II. výroku).

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání R. B. potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal R. B. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2 , (dále jen „ “).

Učinil tak proto, že rozhodnutí odvolacího soudu je v dovoláním otevřené otázce výkladu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), v souladu s níže uvedenými judikatorními závěry, jak se po vydání napadeného usnesení ustálily v judikatuře Nejvyššího soudu.

V usnesení ze dne 26. srpna 2015, sp. zn. , jakož i v usnesení ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. (obě usnesení byla na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. ledna 2016 schválena k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud vysvětlil, že ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. V označených rozhodnutích dále Nejvyšší soud zdůraznil, že rozhodovací praxi soudů při výkladu ustanovení již sjednotil tím, že pod číslem 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uveřejnil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. , podle něhož důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení , liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením nebo s ustanovením , nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

V posuzované věci přitom odvolací soud – shodně s insolvenčním soudem – uzavřel, že R. B. jako insolvenční správce zásadním způsobem porušil své povinnosti při zpeněžování zajištěného majetku dlužníka, neboť prodejem mimo dražbu zpeněžil zajištěný majetek (spoluvlastnický podíl na nemovitostech) dlužníka, aniž by disponoval společným pokynem zajištěných věřitelů podle .

K řečenému lze dodat (pro úplnost, bez vlivu na výsledek dovolacího řízení), že zpochybňuje-li R. B. postup zajištěných věřitelů (námitkou, že jejich pokyny nevedly ke zpeněžení majetku nejvyšší nabídce), pak bylo na něm, aby tyto pokyny odmítl a požádal o jejich přezkoumání insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti postupem dle ustanovení . Ze skutkových zjištění soudů obou stupňů však plyne, že R. B. se obrátil na insolvenční soud s žádostí o přezkoumání pokynů zajištěných věřitelů dne 20. srpna 2012, tedy až poté, kdy dne 9. července 2012 uzavřel spornou kupní smlouvu o prodeji spoluvlastnického podílu se společností T. L. s. r. o. (dále jen „společnost T“). Ke zpeněžení majetku tedy přistoupil, aniž by vyčkal přezkoumání pokynů zajištěných věřitelů insolvenčním soudem. Lze dodat, že v dané souvislosti je zcela nepodstatné, že – jak R. B. zdůrazňuje – jsou oba zajištění věřitelé „organizačními složkami státu“.

Konečně důvodný (z hlediska způsobu přípustnosti dovolání významný) není zjevně ani poukaz R. B. na to, že společnosti T svědčí zákonné předkupní právo, neboť ze skutkových zjištění soudů nižším stupňů vyplývá, že v době uzavření kupní smlouvy byla spoluvlastníkem druhého podílu na nemovitostech jiná osoba.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a pro výklad jeho znění účinné do 31. prosince 2013.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. února 2016

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu