Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4219/2015

30 Cdo 4219/2015

U S N E S E N Í

L. N.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 59 217 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2015, č. j. -104, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 10. 2014, č. j. -79, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 59 217 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. (dále jen „posuzované řízení“). Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Posuzované řízení bylo zahájeno dne 10. 10. 2002 a skončilo dne 23. 1. 2013, přičemž jeho předmětem bylo vrácení vzájemně poskytnutých plnění z titulu odstoupení od kupní smlouvy. Žalobce se v posuzovaném řízení domáhal částky 37 467 Kč. Dále soud prvního stupně podrobně popsal celý průběh posuzovaného řízení. Žalovaná již žalobci vyplatila odčinění nemajetkové újmy ve výši 78 750 Kč. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že s ohledem na všechny okolnosti případu je třeba hodnotit délku posuzovaného řízení, které trvalo 10 let a 3 měsíce, jako nepřiměřenou. Dále soud dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění v penězích. Vyšel ze základní částky 15 000 Kč za první dva a každý následující rok řízení. Vypočtenou částku navýšil na základě kritéria postupu soudu (+ 10 %), ponížil na základě kritéria složitosti řízení (- 30 %) a na základě kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného (- 30 %), neboť není obecně důvodné, aby zadostiučinění poskytnuté v penězích přesahovalo peněžitou částku, která byla předmětem posuzovaného řízení, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v až d) , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Soud prvního stupně však takovou mimořádnou okolnost neshledal. Dospěl tudíž k výsledné částce 69 375 Kč. Jelikož soudem určená částka byla nižší, než částka již poskytnutá žalovanou, žalobu zamítl. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozsudek závisí na vyřešení právní otázky, která byla odvolacím soudem posouzena v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Konkrétně dovolatel napadá závěr odvolacího soudu, že nelze žalobci přiznat plnou výši zadostiučinění, neboť není možné, aby zadostiučinění přesahovalo předmět posuzovaného řízení. Tento závěr z judikatury dovolacího soudu nevyplývá, naopak z ustálené judikatury plyne závěr, že taková možnost dána je, pokud pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčí některé z kritérií uvedených v až d) . Dovolatel je toho názoru, že v případě posuzovaného řízení mimořádné výši zadostiučinění svědčí extrémní délka řízení a potup soudu, zvláště odvolacího, jenž byl nekoncentrovaný. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Následně dovolatel popisuje průběh tohoto řízení. Namítá, že soud prvního stupně snížil zadostiučinění závěrem o 30 % patrně jen proto, aby dovolateli nemohl vyhovět. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek společně s rozsudkem soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, a dovolání odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2 , neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání formulované v

Nejvyšší soud již několikrát v minulosti zopakoval, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Dovolací soud při přezkumu výše či formy zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , přičemž výslednou částkou (formou) se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená. Dovolací soud tedy posuzuje jen správnost základních úvah soudu ohledně aplikace toho kterého kritéria, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. , nebo rozsudek téhož soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. ).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. , uvedl: „Zadostiučinění poskytované podle v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v až d) z. č. “

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí neplyne dovolatelem namítaný závěr, že soudy nižších stupňů ponížily výslednou částku o 30 % jen z toho důvodu, aby dovolateli nevyhověly. Naopak je zjevné, že k tomuto snížení došlo na základě aplikace kritéria významu řízení pro dovolatele, jenž byl dán výši peněžité částky, která byla předmětem posuzovaného řízení, což odpovídá výše citovanému závěru Nejvyššího soudu. Soudy nižších stupňů rovněž uvedly, že neshledaly žádné okolnosti pro mimořádnou výši zadostiučinění. Namítá-li dovolatel, že soudy nižších stupňů měly jako důvod mimořádné výše zadostiučinění zohlednit extrémní délku řízení a nekoncentrovaný postup soudů, pomíjí, že délka řízení i postup soudu byly zohledněny při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, přičemž již žalovanou stranou bylo dovolateli poskytnuto zadostiučinění více než dvojnásobně přesahující předmět posuzovaného řízení. Za daných okolností dovolací soud neshledal výslednou částku jako zcela zjevně nepřiměřenou.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 3. 2016

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu