Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 213/2016

U S N E S E N Í

J. K.

Mrazo Tábor s.r.o.

, sídlem Družstevní 348, 390 02 Tábor – Čekanice, identifikační číslo 26022672, pro vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově, pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 24. 6. 2015, č. j. - 129,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovoláním napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře potvrdil usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 22. 4. 2015, č. j. -118, jímž odmítl podání odvolatele, doručené Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci dne 28. 6. 2010, ohlášené jako „zaslání vylučovací žaloby na vyloučení prodávaných nemovitostí z výkonu rozhodnutí“ (později identifikovaných jako „stavby stojící na pozemku č. 59, rozestavěné, nezkolaudované a nezapsané na LV č. 743 pro obec a k. ú. B.“), a to pro formální i obsahové vady, které dovolatel, i přes výzvu soudu, neodstranil.

Dovolání podal dovolatel nejprve jakožto blanketní (dne 10. 7. 2015), v němž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a poté, ač nadále nezastoupen (dne 1. 9. 2015), dovolání doplnil sdělením, že s usnesením odvolacího soudu „nesouhlasí“, a požadavkem, aby je Nejvyšší soud zrušil; co do přípustnosti dovolání uvedl, že ji „spatřuje v “.

Okresní soud v Pelhřimově usnesením ze dne 9. 9. 2015, č. j. -149, dovolateli přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu pro dovolací řízení zástupce – advokáta Mgr. et Bc. Michala Roubíka. Usnesení bylo odvolateli doručeno dne 22. 9. 2015 a jeho zástupci do datové schránky dne 21. 9. 2015; ten v podání ze dne 22. 9. 2015 uvedl toliko, že se s dřívějším dovoláním dovolatele „ztotožňuje“.

Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 1. 1. 2014 (čl. II, bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), tj. včetně (dále jen „ “), a odmítl je podle , neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení , jestliže – mimo jiné, zde však

zvláště

– neobsahuje údaj o tom,

v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle dovolání, které takový údaj neobsahuje, může být o něj doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele ( ) a požádal-li dovolatel před uplynutím dvouměsíční zákonné dovolací lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží mu tato lhůta až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

V daném případě tato lhůta skončila dne 22. 11. 2015 ( ).

Jde o lhůtu propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, a dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již přihlížet nemůže.

Neodstraněné vady dovolání vyjmenované v ustanovení , tj. i vada spočívající v nedostatku vymezení, v čem odvolatel spatřuje

splnění předpokladů přípustnosti dovolání, představují překážku, pro niž nelze v řízení dále pokračovat ( ).

Ta nastala i v dané věci.

Ani jedno z původních vlastnoručních podání odvolatele totiž tuto podmínku řádného podání nesplňuje; pouhý poukaz na ustanovení , vtělený do v pořadí druhého podání dovolatele, samozřejmě nepostačuje.

Již jen nad tento rozhodný rámec se poznamenává, že údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se ani z druhého (již opožděného) doplnění dovolání dovolatelovým zástupcem – i kdyby k němu mohlo být přihlíženo (viz výše) – nepodává; argumentace tam vyjádřená zcela míjí rozhodný obsah napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž je – toliko – dovozený závěr o vadě dovolatelova původního návrhu v podobě jeho neurčitosti, resp. nesrozumitelnosti (promiscue návrh na vyloučení věci z exekuce a návrh na její zastavení pro nepřípustnost), zatímco zástupce dovolatele vychází z představy, že soud mylnou kvalifikací žaloby jako excindační ji nesprávně „zamítl jako nedůvodnou“. Nehledě na tento mimoběžný předpoklad, v doplnění dovolání se jen tvrdí, že odvolací soud rozhodl nesprávně, a že dovolací soud má rozhodnout oproti němu jinak, což splnění požadavku identifikovat podmínky přípustnosti dovolání dle ustanovení – ani v obecné poloze – nezakládá, a to očividně.

Výše předznačený závěr, že dovolání musí být odmítnuto, je tak odůvodněn; Nejvyšší soud pak rozhodl předsedou senátu a se stručným odůvodněním podle ustanovení věty první, a 3

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2016

JUDr. Vladimír Kůrka

předseda senátu